Z toho plyne jen to, že když dva mluví o duši, nemají na mysli totéž. V mém pojetí je duše dána informační maticí spojenou s osobností. Tj. v těhotenství je u plodu zpočátku dána genetickou unformací a postupně narůstá o informace, které embryo dostává prostřednictvím matky. Je jich spousta, od duševního rozpoložení maminky po živiny pocházející z ne/vhodné stravy, zvuky z okolí atd. Duše jako informační matice stále roste, ale nejde tolik o množství informací, jako o jejich kvalitu a kvalitu jejich uspořádání.
Osobnost s "mrtvou duší" není v mém pojetí mrtvá, jen její informační matice je velmi nekvalitní, obsahuje obvykle méně informace a navíc má výrazně kaleidoskopický charakter, neumí si dávat souvislosti dohromady, světu kolem sebe rozumí jen velmi málo a drží se jen v jednoduchých vyjetých kolejích, kde se cítí bezpečně. Obvykle je řízena někým jiným, kdo využívá své převahy, aniž si to uvědomuje.
Informační matice jedince se stává součástí informačních maticí egregorů a v tomto smyslu je velmi dlouhověká, její součásti mohou být aktuální po stovky let.