Nogradi: Mohl by jste mi porsím říci, kde píši, že když někdo čte knihu, tak se bifluje???
Pokud s lehkostí čtete knihy, tak Vám závidím a nečekám, že pochopíte co znamená biflování, protože ti, kteří s pamětí neměli nikdy problém tohle totiž nikdy nepochopí. Nicméně Váš příspěvek mne celkem pobavil. Píšete, že nemáte problém číst knihy, zároveň se sám zmiňujete o tom, že se musíte vracet v textu, aby jste pochopil, o čem to vlastně píši. A aby toho nebylo málo, tak na závěr napíšete dotaz, kde prý jsem vzal tu hloupost, že čtení knih je u mě biflování.
Je vidět, že článek, který autor napsal, je přesně o lidech jako jste vy. Oskenoval jste si pohledem můj příspěvek a pochytil jen něco. Pak jste si ho přečetl ještě jednou, nebo možná dvakrát a na závěr jste napsal větu, kterou já nikde nezmiňuji. Takže Vám doporučuji si můj příspěvek přečíst ještě jednou a pořádně a pak se zamyslete nad tím, co jste napsal Vy.
U mě je biflování to, že když jsem se jako žák připravoval na další den do školy, veškeré poznámky, které jsem měl v sešitě jsem se musel naučit jako básničku. Všechno jsem se musel slovo od slova naučit, protože jsem si to jinak nezapamatoval. Takže mi tady netvrďte, že biflování je můj výmysl. Prostě to tak bylo a zažil jsem to na vlastní kůži, protože mi ve škole ani doma nikdo nevysvětlil, jak to mám vlastně dělat. Že se to nemám učit jako básničku, ale pouze přečíst a udělat si v hlavě celkový obrázek o tom, co jsem si vlastně přečetl. Díky tomu jsem si zaflákal mozek informacema natolik, že už po absolvování první třídy základní školy jsem nebyl schopen přečíst knížku, protože mě to nebavilo. A nebavilo mě to proto, že jsem z toho nic neměl, protože jsem si z toho nic nepamatoval. Ale to vy prostě nikdy nepochopíte, protože jste tenhle problém jak sám píšete nezažil.

Přeji Vám hezký den a mnoho přečtených knih....