Nemohu souhlasit, Pavle. Vámi popisovaný "náraz na nepochopitelné (nejen slovo, ale i slovní spojení) není problémem lexikálním, ale pozornostním. Soustředěný jedinec, který narazí na něco, co mu zprvu nedává smysl, se zde zastaví a slovní spojení analyzuje (neformálně, zcela přirozeně) a dle zkušeností, vědomostí a intelektu dojde k pochopení a pak pokračuje dále. Člověk nesoustředěný odvyklý řešit problémy, které přicházejí, ale obcházet je, se nenamáhá žádnou analýzou a odbíhá v textu jinam, kde domněle nehrozí obdobný problém. Mohu to potvrdit na fenoménu "znuděnosti" těch nejen mladých lidí, pro něž je jakákoli vyšší míra obsažnosti nestravitelná a podvědomě kvalifikovaná jako nudná. Chatující v drtivé většině plně chápou ploché a často vyprázdněné obsahy svých "dialogů" a zcela symptomaticky si vybírají takové knihy a takové filmy, které mají rychlé střihy ze scény na scénu, jež nijak nenutí, k hlubšímu soustředění se nad obsahem sdělovaného. Kde nic není, ani čert nebéře...