Řekněme, ovšem v takto rozšířeném oboru oboru platnosti je potom potřeba dopovědět, že zde máme dva prostory, jedním je člověk jako takový a druhým je člověkovo okolí (environment, ve kterém je člověk analogem buňky v těle). Takže při pojetí času jako parametru prostoru zde máme časy dva, jejichž více-méně konstantní (fázově/frekvenční) rozdíl vytváří v psychice člověka vjem běžící časové linearity.
P.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prostě ten článek tak na mě působí
Pe-tri | 30.03.2016
Informační báze KSB