Muselo by to vybočit z rutiny a zaběhaných postupů. Mimo limity autopilota pilotova i autopilota samého. To ovšem znamená konfiguraci, do které není snadné uvést letadlo v automatickém režimu.
Jinak reakce pitotova autopilota na nestandartní situaci jsou podvědomé instinktivní a rutinní. Něco jako řízení auta. Bum, reptaliánský mozek dupne na brzdu a babička pět centimetrů před nárazníkem si ani nevšimne. Viděl jsem dva staré vylítané kusy, bývalé bojové piloty na simulátoru řešit neuvěřitelné věci. Schopnosti člověka trénovaného jsou veliké. A naopak je známo dost případů, kdy zřejmě zásahem vyššího řízení byl pilot schopen řešit neřešitelné, které potom na simulátou nikdy nezopakoval ani nikdo jiný.
Ale posunu to ještě o kus dál. Co když programovat systémy letadla netřeba. Stačí naprogramovat pilotova autopilota. Jde-li to u šílených střelců, proč ne u pilota? To je případ toho sebevražedného letu, o kterém mluví Pjakin.

Tak vznešeně to Udo popsat neumím, ale zas mám trochu praxe. Je to skoro 20 let, tak snad nikomu už neudělám průšvih. Mám nalétáno načerno na simulátoru ČSA víc než pár letových hodin. Samozřejmě, že jsem byl zvědavý na nějakou tu nouzovku a tak mi kluci předváděli nějaká ta vysazení na V1, požár motoru atd. Rutina, klid, předem stanovené postupy. Oba dva staré vylítané kusy na bojových érech. Instinktivní a podvědomé. Něco je špatně, ruka a noha koriguje... Nakonec jsem to létal sám, byť ne tak precizně. Je to dost podobné řízení auta. Bum, reptaliánský mozek dupne na brzdu a babička pět centimetrů před nárazníkem si ani nevšimne.
V reálu je nouzová situace samozřejmě větší stress. Sám mám jedno nouzové přistání na Echu92. To je takový celokovový hornoplošníček. Něco jako Cessna 172. Vysazení motoru po vzletu. To je situace, kdy nemůžete otočit zpět na plochu, protože na to není rychlost ani výška. Musíte dolů do terénu. Reálně je to chvilka. Ale připadá to jako věčnost. Jen si hlídat rychost, a opakujete si zapalování a palivové kouhouty vypnuty, vyberete místo, vyrovnáte do výdrže, pak řepka zavadí o kola, ztratíte rychlost a žuchne to dolů. Nevím kolik bitů mi tenkrát protékalo hlavou, ale rozhodně pomalu. Mohl jsem ty bity počítat, jako zhulený havlotrockista v kavárně Slavia:) A pak tu máme řízení nejvyšší. To zařídí, že minete ten velký kámen, ktrý potom uvidíte pár centimetrů od levého kola.