Netvrdím, že odmítnu šmahem cokoli. Ovšem pokud připustím, že má smysl zabývat se informací, která vypadá nepravděpodobně a nelze její validitu podpořit solidními argumenty, staví mě to před závažné dilema.
Podle jakých kritérií mám z množiny nepravděpodobných a ned okazatelných informací vybrat ty, které skutečně hodnotu mají? Tento problém racionálně uvažující člověk řešit musí, protože v této množině se jednoznačně nacházejí i ptákoviny. Jak mám pak poznat, co je ptákovina a co validní informace?
Článek by měl význam, pokud by poskytl nepopiratelná kritéria, podle kterých se mám rozhodnout. A ty neposkytuje, tudíž se ptám - jakému auditoriu je článek určen? Evidentně je pro nějakou skupinu "zasvěcených", tedy vlastníků informace, která ozřejmuje to, co se v něm píše. Jelikož k této skupině rozhodně nepatřím, zřejmě ten článek není určen racionálně postaveným osobnostem mého typu. Kromě oněch "zasvěcených" může totiž zabrat na ještě jednu skupinu lidí. A to těch, kteří uvěří kdečemu a po kritériích rozdělení informací podle pravdivosti se neptají. Tedy pro - osobnosti typu zombie. Takový přístup jim ovšem ze stavu zombie nepomůže, spíše je v něm utvrzuje.
A jelikož tu máme skupinu zasvěcených a "těch, co jim nelze svěřit informaci - zápalky", dělám si závěr, že článek dokazuje jen své zakotvení v davově-elitární struktuře řízení. Máme tu "vyvolené", co vědí a blbce, co nevědí a ani vědět nemají. Ještě by mohli zapálit stoh.