Pro ještě lepší představu k té změně sociálního chování - v podstatě každý člověk,který má možnost porovnat mezigenerační chování dnes může vidět coby obecný jev, neúctu mladé generace ke zkušenostem generace jejich rodičů Proč ? Právě proto, že zkušenosti jejich rodičů jim již nejsou v každodenním životě nijak podstatně užitečné. Když dnes vnoučata svým babičkám a dědečkům (natož rodičům) nastavují mobily - zákonitě si řeknou - k čemu mě jsou dobré vaše zastaralé znalosti a zkušenosti předpokládající jiné sociální poměry ? V podstatě k ničemu, takže mi s nimi dejte pokoj - a to je ta změna sociálního chování.
Nicméně v souvislosti s tímto objektivním jevem je tady jedna zajímavá otázka ? Existuje limitní frekvence nárůstu oběhu informací ve společnosti ? A jak na to neustále zrychlování bude společnosti jako celek reagovat, když naprostá většina členů společnosti (tedy už i ti mladí, až na sobě zakusí ono staré známé - kdo chvíli stál, stojí opodál:) nebude stíhat ? Jak bude proces reálně pokračovat ? Jeden scénář je evidentní (a vyzkoušený) - selhání, které přivede společnost opět do "doby kamenné", selhání, které nastartuje novou periodu tohoto procesu. Druhý scénář - upgrade schopností lidské psychiky, tak aby tato stíhala. Umíme si toto reálně představit ?
P.