Doporučuji, pro rozšíření si obzorů (jedno další, iteračně-objektivizační kolečko:), seznámit se s koncepcí emocí jak ji navrhl Hubbard v dianetice. Podotýkám, že nejsem žádný apologet dianetiky, prostě jsem zvědavý a mám rád poznatky:) Do jaké míry se jedná o objektivní poznatky ponechávám bez komentáře.
Jen velmi stručně tedy nastíním své chápání:
1. Engramy jsou mimo jiné (nežádoucí vzorce jednání - autopilot, který vede stroj ke katastrofě) i nosičem či skladištěm emocionálního náboje (a to jak emocí negativních, tak pozitivních), vznikajícího v souvislosti s každou bolestivou životní situací, která engramy produkuje. V pojetí dianetiky jsou emoce chápány prakticky jako synonymum pro projev životní síly (vitality, energie) jedince. Tím, že engramy v sobě tento emocionální náboj (doprovázející vznik engramu) neproduktivně zadržují, snižují množství životní síly, které tak má jedinec k dispozici pro každodenní život a tak nejenže likvidují schopnost jedince racionálně reagovat na okolní situace, ale ještě ho obírají o životní sílu, což obojí dohromady působí negativně na psychosomatický stav (zdraví) jedince a to vše většinou bez toho, aby si jedinec tyto skutečnosti reálně vůbec uvědomoval.
2. V pojetí dianetiky, souvisí veškeré jednání člověka s tzv. hierarchií dynamik (něco jako implicitními motivacemi). Ty tvoří jakýsi rámec toho, v němž se člověk snaží jednat tak (nezávisle od toho, nakolik si to explicitně uvědomuje), aby toto jeho jednání podporovalo jeho život (přežití, kvalitu života) jako jedince i jako člena lidské společnosti. S chápáním těchto implicitních dynamik, kdy tyto v člověku existují jednak coby vrozené predispozice (v hierarchii dynamik nejnižší - pudová dynamika sebezáchovy), druhak coby vědomě volené strategie racionálního chování (hierarchicky vyšší - naučené dynamiky alá např. dělba práce) vedoucího ke zlepšování kvality života, souvisí i chápání diskutovaných emocí, potažmo životní energie. Pozitivní emoce život člověka podporují, životní energii dodávají, baterky člověka nabíjejí, negativní emoce naopak, život člověka potlačují a životní energií (vitalitu) vyčerpávají, vybíjejí, spotřebovávají. Na pomyslné škále možností jak žít, se tak můžeme pohybovat v rozsahu od smrti (evidentní) k nesmrtelnosti (žádoucí formy transformace), když emocionální stavy jedince přímo korelují s tím, na jaké úrovni, kvalitě života (v jakési zóně spokojenosti) se jedinec nachází. Přitom s tím koncem této škály či zóny spokojenosti, úrovně či kvality života, který je zastoupen smrtí se energeticky pojí takové emocionální stavy jako apatie či naprostá lhostejnost k vlastnímu životu, kdežto s druhým, nesmrtelným koncem života se pojí emoce radosti, spokojenosti a štěstí. Mezi těmito mezními póly se pak nacházejí všechny ostatní (odstupňovaně angažované, optimistické či pesimistické) emocionální odstíny (nálady) každodenního života. V tomto smyslu dianetika terapeuticky pracuje (bojuje) s tzv. utlačovateli, což je pojem označující všechny aspekty života, které tlačí na člověka na škále kvality života směrem od emocionálně žádoucích, optimistických přístupů k životu a vyhlídek na nesmrtelnost k emocionálně nežádoucím přístupům (náladám) jako jsou apatie, lhostejnost, nezájem, hněv vedoucím k pesimistickým a poraženeckým vyhlídkám na smrt.
3. Jak tedy vidíme, zadržují-li engramy v sobě, bolestnou událost téměř vždy provázející emoce, snižují tak, již jen svou pouhou existencí, energetickou bilanci člověka (jeho vitalitu), projevující se zejména v nežádoucím, emocionálně (nevědomky a zbytečně) sníženém tonusu/sentimentu, potažmo psychosomaticky podmíněným nedobrým zdravotním stavem (psychickým i fyzickým) jedince.
Rovněž je toto spojení emocí s energií a podvědomými automatismy nežádoucího jednání (engramy) dostatečně dobře demonstrovatelné na praktických příkladech toho, kdy v lidech zhusta (pro ně samotné) neočekávatelně tzv. bouchnou saze, z pohledu okolí – však z naprosto banálních a iracionálních příčin, ale pokud takového (aberovaného) člověka znají, tak pro ně to až tak neočekávatelné iracionální výbuchy být nemusí.
Takže to jen pro představu, jak lze emoce chápat a pro přemýšlení nad tím, jak s emocemi pracovat a proč se snažit udržovat si trvale optimistický a pozitivní přístup k životu, který je prakticky vždy doprovázen spíše radostnými a aktivními náladami (emocionálními stavy) než náladami rezignujícími, apatickými, hněvivými či vznětlivými. A samozřejmě i pro představu toho, proč se pokusit s engramy zabojovat.
P.