1. Použil jsem ten termín ve smyslu používání komplikovaných logických konstrukcí, které stejně nejsou moc prakticky použitelné. Možná příhodnější by byl termín sofismus. Možná se to k tomu nehodí, dívám se po praktickém využití a z toho hlediska mi příjde takto formulovaný článek dost nepoužitelný. Porovnejte si to se způsobem podání lekcí generála Petrova. Většina lidí si takový článek vůbec nepřečte, ještě méně porozumí a ještě méně si informaci osvojí. Máte ambici psát pro intelektuální elity? Počítáte se k nim?
2. Pokud do definice znacharstava zatáhnete čerty, ďábly a démony, vzdávám se. Tohle není pole na kterém se chci pohybovat. Možná je to dobré pro řízení, mít vystrašené lidičky, co se bojí démonů. Jsou obvykle poslušnější. Mi se to ale příčí. V tom jsem asi nepraktický.
3. To jsem z článku pochopil. Nadřazujete rozum emocím. Také mám podobné tendence, proto mám pocit, že tomu rozumím. Ale s přibývajícím věkem mi to připadá jako nesprávné, to jsou právě ty iterace, ohlížím se zpět, vyhodnocuji, koriguji názory. Stejně jako opak, samozřejmě. Prozradíte, kolik je vám let? Máte zkušenost s vlastními dětmi? Děti jsou nejlepší učitelé svých rodičů. Mám už dospělé, prošel jsem si celým cyklem jejich a své výchovy. Neocenitelná zkušenost.
4. To opravdu netuším. Jen vím, že jsou to právě potlačené emoce, které jsou schopny pustit z řetězu "běsy" v našich hlavách. Ale třeba jsem v této otázce mimoběžný, nejsem si jist, zda rozumím tomu, co chcete říct.
K tomu ps. Upravil bych to. Dobrá rada je k dobru připravenému. Moudří nejsme nikdy dost, moudrost je ideál.