Zdravím všechny diskutující ! Tento příspěvek mne velmi zaujal a neodolal jsem jej přejít opomenutím, z jednoho prostého důvodu:tím je vzpomínka na mého dědu, se kterým jsem velmi často diskutoval o jeho zážitcích z první světové války. Děda se narodil v roce 1994 a v době vzniku První svět.války měl necelých 20 let, když musel on, stejně jako všichni ostatní mladí muži okamžitě narukovat, a po krátkém výcviku byli všichni posláni na frontu, přímo do bojových akcí. Nevím už přesně, kolik měsíců válečných útrap prožil, ale vzpomínám si, že mně vyprávěl, že někdy v zimě prvního roku války zůstali na frontě, pro neustálé ostřelování frontové linie bez jakéhokoliv zabezpečení proviantem...koňský potah přivezl jídlo do zákopů až pozdě večer. Posléze začalo silně sněžit, teplota prudce klesla, povoz s koňmi už nemohl odjet a do rána....byli koně u toho povozu umrzlí a zavátí sněhem!!Tak válčili do jara.Fronta se nepohla v té době ani o píď. Na jaře, až se zlepšilo počasí, počalo se stupňovat úsilí obou znepřátelených stran o dobytí obsazeného prostoru. Při jednom takovém protiútoku ruských vojsk padl děda do zajetí...!Stalo se to údajně v oblasti..."Podolská gubernia"...vzpomínám si i na dědinku.. "Děrážná" (foneticky).V ní byl velký zajatecký tábor!Zajatci museli tvrdě pracovat, byla bída o jídlo, o šatstvo..o přikrývky...a.t.d. Protože zajatci museli i zajišťovat materiál a suroviny z širokého okolí, jezdili koňským potahem i do vzdálených dědin, na naše poměry nepředstavitelné cestování, například...dva dny cesty tam(do druhé dědiny), pak zase zpět. Při této příležitosti se údajně poprvé setkali s místními obyvateli, kteří bydleli po různých osamocených staveních.Tak se stalo, že když se blížil večer cestou...tam, dodali si odvahy(děda se svým zajatým přítelem, spolubojovníkem) a zaklepali na osaměle stojící stavení, kde požádali o nocleh. Po počátečních rozpacích byli pozváni dovnitř stavení. Děda popisoval, že vešli do prostorné místnosti, ve které společně žilo několik generací jejích členů. Nejstarší, děda, ležel na pryčně za pecí...bylo mu údajně téměř 120 let. Žili velice skromně, ale přesto se s těmito dvěma zajatci z nepřátelské armády o všechno podělili, jak pro lidi, tak i pro koně...!Dlouho do noci si společně povídali a teď navazuji na původní téma /život v carském Rusku/...téměř veškerou moc v každé takovéto oblasti měli statkáři, vlastnící převážnou většinu půdy a církevní hodnostáři /.Těmto činitelům museli obyčejní občané, jednak posluhovat na jejich půdě a církvi museli odevzdávat navíc různé poplatky. Málokdo v širokém okolí uměl číst, nebo psát! Přesto, že žili v takové bídě, našli se jednotlivci, převážně staré ženy, které i z toho mála, co měly, upekly nějakou placku a shodily ji, například z mostu na pochodující zajatce, za což byly okamžitě od hlídky fyzicky týrány,...ale za nějaký krátký čas to udělaly znovu. Postupně, s přibývajícími měsíci v zajetí se tato přátelství, zejména mezi muži a ženami značně rozšiřovala. Umožňoval to průběh válečných událostí...marnost útoků na obou stranách bojujících stran. Docházelo tam /na frontě/při vzájemných útocích i k takovým situacím, kdy byl zahájen útok rakouských vojsk, a z protistrany nevyšel...jediný výstřel. Útočící rakouští vojáci už měli pocit, že bitvu vyhrají, když vtom se vyhrnuly ze zákopů řady ruských vojáků a zahnali rakouské vojáky svýma ...bodákama, v boji muže proti muži!!!Ovšem, to nebyla "mazaná" strategie, ale ruští vojáci...neměli čím střílet!!!Carské velitelské kádry ale nechtěly o ukončení bojů ani slyšet,..a v takovéto situaci nadcházel rok 1918, ve kterém Lenin se svými přívrženci, agitovali i na frontě mezi vojáky za ukončení války. Toho bylo nakonec dosaženo! Zajatecký tábor byl...rozpuštěn!!Teď se, prosím, přátelé diskutující zamyslete, že se to stalo VÁM!!Dostali jste SVOBODU, daleko od domova, kdy máte jen to, v čem jste oblečeni...a VY se chcete vrátit domů, ke své rodině!!Tady bych chtěl skončit s popisováním tohoto dědova vyprávění, při kterém jsem tenkrát hltal slovo od slova a žadonil jsem několikrát po sobě, aby mně to děda znovu a znovu vyprávěl...!Skončím popisem událostí, které následovaly bezprostředně po zrušení zajateckého tábora /z dědova vyprávění/.Se svým kamarádem Kláskem, rychle se rozhodli obstarat si věci nezbytné pro nejbližší přežití, to je proviant, oblečení, přikrývky...!Situace se vyvinula tak, že nastalo obrovské" pozdvižení " v té obci??Děrážná! Proudy lidí, jak místních, tak i těch zajatců se řítily do jednoho místa. Tím místem byl statek místního "paměštika"(statkáře).Dav přepadl usedlost, vloupal se dovnitř, kde vylámali zámky ve všech místnostech i ve sklepeních....a nestačili se divit:..všude zásoby proviantu, nápojů ,látek, nádobí, obilí, brambor, mouky...postroje na dobytek....a místní občané...zápasili o holé přežití.Místní lidé jevili zájem o nalezení tohoto statkáře...se kterým hodlali provést to stejné, co se stalo carovi. Tento statkář s celou svou rodinou zmizel z místa již několik dní předem...jestli si život zachránil, nikdo neví! V takovéto atmosféře vznikaly první legie...komunisté....bolševici...menševici...bělogvardějci, ....Lenin...Stalin...Trockij a další a další vůdcové se svými přívrženci...no a nakonec....v té hrozné době vyhráli...bolševici! Upevnili svou moc, likvidovali své odpůrce, stejně, jako by odpůrci zlikvidovali je...zlikvidovali kláštery a jejich majetky, zlikvidovali statkáře...rozdali půdu lidem, kterou pak následně donucením scelovali do kolchozů, vyhlásili plán GOELRO, započali budovat velké stavby, přehrady, přebudovávat školství...!Pro toho, kdo by se chtěl trochu "pohrabat" v historii, mám tip. Je to kniha od nějakého, tuším britského spisovatele a její název zní:VZESTUP A PÁD KOMUNISMU . Zdraví Vas