To se ale bavíme na úplně jiných úrovních, odtud plyne spor. "Subjektivním" jsem měl od začátku na mysli "podmíněný vědomím", protože téma pramenilo o objektivnosti smyslu, problém je jen v tom, že význam/smysl se objevuje teprve s přítomností vědomí, neb bez vědomí informace prostě jen "je", dobrá ani špatná, taková ani maková, jen je.
Vezměme si příklad slova, které lze přečíst v latince i azbuce zároveň, takže otázka "co je tam napsáno" nemá objektivní odpověď (a kdyby přiletěl mimozemšťan, pro kterého by znaky taky něco znamenaly, opět to bude jiný význam).
Ad subjektivní obrazné představy o světě, mám na mysli to, že každý chápe a vnímá svět svým způsobem. Pokud přemýšlíš, přemýšlíš ve svých obrazech a kategoriích, které se objektivně liší od obrazů a kategorií, v nichž myslí někdo jiný. Neexistují dva jedinci, kteří by měli subjektivně-obrazné představy o realitě totožné. Rovina o které mluvíš, už je něco jiného, pravda v konkrétní situaci samozřejmě subjektivní není. V tom se právě projevuje funkčnost subjektivně-obrazných představ jedince o světě, že ze stejných údajů a východisek různí jedinci dojdou ke stejným správným závěrům.