Když to vezmu odzadu, DM je materialismem právě proto, že pro "nadpřirozeno" v něm není místo. Proto v něm z principu ani nemůže být hranice mezi hmotou a nadpřirozenem.
Co se týče Leninovy definice hmoty (Hmota je objektivní realitou, která je nám dána v počitcích) mám rovněž své výhrady, jde tu ale jen o to, co Lenin myslel termínem "počitky".
Hmota definována fyzikou je uzší pojem, je ekvivalentní s energií a jak známo, je to entita, která je schopna působit silou. Nepatří sem tedy prostor a čas. Patří sem ale například elektromagnetické pole. Elektromagnetické pole nejsme schopni vnímat smysly v celém spektru, takže pokud jsou "počitky" něco jako smyslové vjemy, je Leninova definice nesprávná. Na druhé straně o něm víme, a jsme schopni dokázat jeho existenci, naše smysly jsou schopny vnímat důsledky působení elektromagnetického pole. Například elektromotor se točí ač nevidíme, co ho pohání. Při takto vnímaném termínu "počitky" má Leninova definice stále šanci.
Postrádám proti definici stejně stručnou, jako je ta Leninova. Pokud to umíte jen ve formě "tlusté knihy", je to k ničemu. Můžete ji zde poskytnout?