Nejde o to něco vypíchnout do jednoho příspěvku. Někdo tu zmiňoval postupné přibližování k ideálu. Jako iterační proces. A lidské poznání (o to přece v KSB a DVTŘ jde takřka nejvíce) je iterační proces. Vzdělání se nabaluje jako sněhová koule, ze které chceme postavit sněhuláka. Začíná se s jádrem, kuličkou, kterou uděláme v dlaních. S každou vrstvou přibývá více a více materiálu, jak se koule valí po sněhu. Ale také je stále těžší koulí pohnout. Dokonce každý dojde do situace, kdy už mu na to nestačí síly. A síly máme různé. Navíc - reálný život je spojen s tvorbou mnoha koulí najednou a síly se musí rozdělit. Stejně jako čas, je to pseudoparalelní proces.
Tak tedy - to co říkám je - začněme se základními principy - s kuličkou. A v rukavičkách, aby tomu, co tu kouli tlačí, nemrzly prsty, než si zvykne.