Samozřejmě, že jsem o tom slyšel, nejen to, prošel jsem si duchovním obdobím. Znáte tu historku o tom, jak Buddha seděl sedm let pod stromem a meditoval? A pak došel k názoru, že tudy cesta nevede.
Prostě jsem si to vyzkoušel, zpracoval a ty informace zařadil. Dostal jsem se vůči tomu do role nezúčastněného pozorovatele který se na to dívá nezatíženou myslí, ví a chápe o co jde. Vy v tom plavete a já už dávno vystoupil na břeh. Přirovnání rozumu k Satanovi ... pokud příjdete o ruku, budete to stále vy. Pokud příjdete o všechny končetiny dokonce i o některé orgány, jste to stále vy. Pokud si zničíte mozek a přejdete na vegetativní úroveň na hadičkách v nemocnici, už to nejste vy, i kdyby vaše tělo bylo kompletní. Odejde z něj duše, ego, informace o já, zbyde jen část ovládající vegetativní funkce, něco jako u žížaly. Vaše já někam odešlo.
Naše já žije jako informační otisk, stalo se součástí mnoha egregorů, které se šíří v kolektivním vědomí mnoha lidí, třeba i miliard. Největší otisk obvykle zanecháme v dětech, část genetické informace a také té výchovné, pokud se jim věnujete. V tomto smyslu jsme nesmrtelní, ale naše ego smrtelné je. A kdy skutečně umřeme jako duše? Když vymřou všichni nositelé našich egregorů. Tedy asi téměř celé lidstvo. Někteří egregoři žijí tisíce let, jiní umírají. Pokud někdo vyhladí celý národ nebo jej nechá rozplynout a zaniknou všechny vzpomínky, umírá i egregor onoho národa. A tak dále. Jsou velcí a malí egregoři a taktéž dobří a špatní. KOB a DOTU vysvětlují o co jde. Nejlépe generál Petrov. Ale ten je jen v ruštině.