Každý systém živí jeho poslušné ovečky tím, že ho uznávají, vzhlížejí k němu, upínají se k němu, tedy v něj věří - domnívají se, že bez něj by nepřežili (ovládá je entita zvaná Strach). Tímto postojem systému předávají svou energii, kterou by mohli využít ke svému užitku, tedy i k užitku lidstva jako celku. Jsou to lidé v dospěláckém věku, kteří nechtějí přijmout zodpovědnost sami za sebe a své činy, tudíž jsou ve skutečnosti myšlením jako děti. Proto hledají nějakou náruč, která je bude stále chovat. Vyhovuje jim, když někdo rozhoduje za ně. Ono totiž přijmout kompletní zodpovědnost je někdy velmi bolestné. Už se totiž nelze vymlouvat na druhé. Boha (Vesmír, Veškerenstvo, atd.) máme všichni v sobě, jen to vědí pouze někteří (nedostačující % lidí na planetě). Tento náš obrovský potenciál dokáže změnit i chod planet.