Pán UDO,
srdečně vás zdravím. Je pochopitelné,že člověk bez duchovního vzdělání-tápe. Na západě neexistuje univerzita která by prvotní duchovní vědu vyučovala. A Bhagavad-gíta, jako základ této vědy, je pevným základem. Bylo publikováno přes 800 titulů této knihy, avšak pouze jedna je autoritativní. Tj.:Bhagavad-gíta -taková, jaká je. To znamená nezkreslená-s původními sanskrtskými texty. O další informace si mohou zájemci napsat na adresu:BBT,P.O.Box 101, 152 00 Praha 8

Bhagavad-gíta a védská literatura, je nejstarší duchovní naukou této planety. Bitva na na Kuruksetře proběhla na začátku Kali-yugy tj: 18,února 3102 před Kristem. Tj: před více jak- před 5117 léty. V té době byla tato základní kniha již napsaná .
Původní písemné materiály védské literatury jsou ještě staršího data.

Dalším základem je tak zvaná sánkhyová filozofie-pojednávající o základních pojmech a zákonech hmotného vesmíru. Západní učenci tomuto odvětví říkají metafyzika. Slovo sánkhya doslova znamená "počítat". Poskytuje výčet zákonů vesmírného vývoje na základě racionální analýzy. Entymologický význam slova je "to,co dává jasné vysvětlení prostřednictvím analýzy hmotných prvků." Z filozofického hlediska se tohoto slova používá proto,že sánkhyový systém předkládá analytické poznání,které člověku umožní rozlišovat ducha od hmoty. Autorem této filozofie je Šrí Kapila. Mnohem později se v Indii objevil jeho napodobitel-nepravý Kapila. Jeho sánkhyová filozofie je ateistická. V západních akademických kruzích je studována právě tato ateistická sánkhya,zatímco původní sánkhya je v západním světě téměř neznámá.

Také,v souvislosti s duchovními vědami je třeba revidovat celou dosavadní světovou historii. Mezinárodní konference historických věd se poprvé konala v roce 1900 v Paříži. V současné době byla zahájena v Číně (23.8.2015) ve městě Ťi-nan 22. mezinárodní konference historických věd.

Tak to je pouze úvodem Pane UDO, a konkrétně vy se můžete v těchto otázkách realizovat, pokud ovšem,(a to bez uržky) nejste vázaný grantem,či jinak. I když také jako vy nepochybuju, že ze všech rádoby moudrých analýz je často nejmoudřejším východiskem prostý selský rozum. To je dáno tím, že hmotné smysly, i těch nejvýznamnějších vědců, jsou nedokonalé a pomíjivé.