Díky za reakci a pokusím se vysvětlit, z čeho vycházím.
Kromě rozumu, duše, ducha mu byla také daná svobodná vůle dělat svá rozhodnutí. K tomu ještě velká tvořivá síla. Jsou to atributy "(s)tvořitele", takže pokládám právě tyto dary za "božské atributy". Biblické - "...a stvořil k obrazu svému..." = dal určité možnosti (vlastnosti, dovednosti), které sám ovládá. Tj. - ve smyslu tvého "personifikace sebe sama" (nelíbí se mi toto označení, protože Bůh není persóna).
Proč? Vycházím z toho, že vše se vyvíjí, tedy i proces (s)tvoření. Lidské zkušenosti právě v tomto hmotném prostoru a takto hmotném (takových už moc není) se zapisují a jsou po fyzické smrti předávány "do velína" a dále zužitkovány ke zdokonalování tvůrčího procesu. Proto také byla daná člověku svobodná vůle v rozhodování (samozřejmě - v určitých mezích, jemu příslušných), aby sám rozhodl, jak a co tvořit, aby nacházel nové varianty, nová řešení.
Pokud by člověk plnil jen svou vlastní misi (misi k vlastnímu vývoji), nebylo by to plýtvání časem? Dle mého žádný člověk (duše, duch) není individualita, ale je součástí celku, takže celku musí být i prospěšný - nejen sobě.
A pokud neexistuje kategorie "dobra a zla" a jedná se jen o lidskou "okolnost", proč se duše (duch) má snažit o své zdokonalování, vývoj? K čemu jeho mise (např.) zde na Zemi? A ať člověk udělá cokoliv, bude to "projevem stvořitele"? Když zabije jiného člověka (a předčasně tím ukončí jeho misi) či vyhubí živočišný druh - je to projevem stvořitele? Myslela jsem si, že slovo stvořitel je od "tvořit, tvůrce".
Proč jsou ve smysluplných návodech na smysluplný život důrazně připomínány "vlastnosti" odpovědnost a svědomí? Není to takhle náhodou proto, že každý tvůrce je vždy zodpovědný za to, co stvořil (včetně myšlenek)? A proč právě skrze své svědomí člověk rozmlouvá s Bohem na vědomé i nevědomé úrovni? Proč by tedy vlastnost svědomí byla člověku daná, když (dle tebe) neexistuje žádná "norma etiky"? Svědomí JE o polarizaci - o poznávání kategorie dobra a zla, jinak řečeno - celku prospěšného a celku škodlivého.
A na závěr - k člověčí "výsadě". Nevím, co je "exoprediktor" a nějak divně mi to slovo evokuje ezoteriku, magii.
Člověk byl (dle mého přesvědčení) vybrán k plnění boží mise, protože vývojově splňoval určité parametry. Proto byl také obdařený ostatními dary, které z něj onu "božskou bytost" dělají. Ale - i ostatní živočichové v biosféře JSOU projevem božího (s)tvoření - a obdařit je dary, pokud člověk selže a bude nepoužitelný k plnění mise, není zas tak fantastická představa.
Všechno, co se přežilo a přestalo plnit svou úlohu, bývá "vyměněno".