Jak krásně píše Udo. Nehledat, nevidět a nenacházet širší souvislosti a konsekvence (konstelace mnoha faktorů/proměnných/parametrů) uskutečněných událostí (jedno jakých, prostě těch, které se nás dotýkají/interferují s námi), ale naopak, nechat se zahnat do jednoparametrického/fanatického/fatalistického (zhusta emocionálního a nikoliv intelektuálního) vidění či chápání těchto událostí je trestuhodným životním postojem, který je nezbytné u sebe rozpoznat a jeho likvidaci nekompromisně zařadit na seznam/vektor svých životních cílů.

Jak říká klasik: Jsou dva druhy (libovolné) nespokojenosti (třeba se stavem světa), první která na sobě pracuje a druhá, která lomí rukama. Ta první dosáhne toho co chce, ta druhá ztrácí co má.
P.