V celku lze se smyslem Vašeho příspěvku souhlasit, ale co je třeba opětovně promyslet je otázka toho, čím je člověk, dle Vašeho vyjádření - není tělem ani myslí, ale nástroji vědomí a přitom vědomí ztotožňujete s Já jsem.
Dvě poznámky k tomuto:
1. Tělo a mysl (jakožto další psychické komponenty člověka) samozřejmě jsou funkčními částmi člověka určenými k tomu aby mohl operovat v pozemské realitě. Nejsou pouhým skafandrem. O tom mj. svědčí psychosomatická vazba. Když např. někoho obejmete či políbíte (tělem - nástrojem), zažijete to (Vaše Vědomí) a tento zážitek je ryze Váš (Vašeho Vědomí navždy). Skafandr Vám žádný takový zážitek neumožní, ten Vás pouze izoluje. V tomto smyslu je tělo člověkem, ale člověk není tělem. Jinou věcí je, že smrtí se od sebe tyto dvě komponenty (psyché a fýzis) člověka oddělují a každá jde dál svou vlastní cestou.
2. Vědomí a Já jsem - Vašem vyjádření rozumím tak, že tyto pojmy jsou pro Vás ekvivalentní. Pokud je tomu tak, potom vznáším námitku. Nejsou, tak, jako nejvnitřnější část člověka (Vědomí) není Bohem (Já jsem), tak jako stolař není stolem, Udovými slovy.
P.