Je vhodné si každodenně navyšovat míru chápání této zástupné, "hadí" politiky - navádění k fyzickému i psychickému sebepoškozování/sebeohlupování. Podobně jako ten alkohol, ne snad že by neurony přímo zabíjel on sám (nějakým vlastním toxickým mechanismem), ale dělá/zařizuje to zprostředkovaně. Zařídí/zasabotuje to tak, že se červené krvinky nesoucí životodárný kyslík začnou (pod jeho vlivem) slepovat, čímž nabudou větší rozměry, než je světlost vlásečnice, skrze kterou jsou neurony vyživovány a ty tak následně - už umřou samy - udušením. Dlužno dodat, že tak malá světlost neuronové vlásečnice, aby jimi prošla právě a pouze jedna krvinka, je formou obranného mechanismu mozku před vstupem složitějších/rozměrnějších sloučenin/toxinů do něj a lze ji chápat jako biologický firewall. Když si sami necháme své firewally vyřadit z činnostmi, co jiného můžeme čekat ?

A ještě další analogii lze v tomto kontextu zmínit. Jde o netechnický náhled na analogii pojmu frekvence (nf, či vf) probíhajících procesů a průměr vlásečnice. Může nám zde býti nápomocna představa v tom smyslu, že vf procesy (ty méně strategické) mají kratší periodu (dobu opakování cyklu - recyklace) a tudíž vyžadují, k tomu aby vůbec byly v mozku transformovány na uvědomění si/identifikaci okolního děje, zpracování menšího (bitového) objemu dat a tudíž i menší paměťovou kapacitu neuronové sítě. Je zde tedy přímá úměra (neříkám že lineární) mezi schopností jedince identifikovat, porozumět jim a řešit/řídit okolní procesy (jejich frekvenci/důležitost) a objemem paměťové kapacity (řízeným mírou abstinence) každého jedince. Velikonoce jsou (bohužel) dobrou dobou, kdy lze na každém kroku a na mnoha úrovních, sledovat míru úspěšnosti této hadí politiky ve společenské praxi.

Jak vidíme, systémy (socio/bio/techno) jsou velmi analogické:)
P.