Ano, his-tóra je jejich doménou. Proto se z ní lze učit (samozřejmě ve smyslu neduplikovat chybné přístupy a omyly). Nicméně moje mlha je zřejmě stále ještě příliš hustá.
Mám za to, že klíč k příběhu nymfy Kalypsó leží v hlubším pochopení nadřazeného procesu, tj. příběhu samotného ni(e)ktoša - tedy Odyssea (zde spíše periferie GPP, když GPP jsou symbolizování olympskými bohy).

Zatím uvažuji takto (možná scestně).

Klíčovou mýtickou vlastností Odyssea je lstivost, já bych řekl že ji dnes máme chápat spíše jako zákeřnost. Byl klíčovou osobou, která se "zasloužila" o dobytí lidstva symbolizovaného sTrojenou Trójou nikoliv fyzickou/hmotnou silou, ale silou ducha - onou pověstnou zákeřností, jíž je Trojský kůň věčným pomníkem. Za to mu objektivně nadřazený proces uštědřil odplatu v podobě velmi podmíněné možnosti vrátit se domů tj. na správnou evoluční cestu (jinak by mu Zeus mohl lehce pomoci a nebylo by o čem psát, což Diovi nadřazený proces (nemusí to být zrovna HNOR) neměl v úmylsu). Tato možnost je v eposu symbolizována 10 lety putování "od čerta k ďáblu". Příběh (epi-ka) u Kalypsó je dílčí proces, na kterém je signifikantní to, že mu k osvobození se z její moci nepomohla ani tato jeho pověstná vychytralost a tak musel v jeho zájmech(?) zasáhnout samotný GP. No a teď ten hlavní háček - jak skloubit chápání tohoto faktu o závislosti Odyssea na nymfě Kalypsó čili neschopnosti lstivosti s tím, že situace je archetypem apokalypsy, tedy civilizační pohromy a musela ji řešit až nejvyšší rada GPP (sešlost olympských bohů- hierofantů) ? Co nám tím chtěl Homér říct ? Blíže nejasné schopnosti typu Ka-lyp-só(ma?) neodvratně zastavily periferii GPP až to musel ve prospěch této periférie (Odyssea) řešit mocenský zásah/příkaz samotného GPP (Dia/Zeuse/Odina/Jehovy) a je nám to podáváno jako civilizační pohroma ? Kde je smysl ? Kdo a v čem selhal ? Jaké schopnosti Kalypsó zastavily jinak ve všem si rady vědoucího Odyssea ?
Možné řešení. Není na místě chápat apokalypsu jako pohromu nikoliv pro lidstvo, ale pro GPP ? Pokud ano, byl Homér nutně génius, který věděl o perverzních technologiích (n=1/n) GPP a tedy věděl i to, že pokud jeho texty mají mít přesah do dalších epoch, musí být takto (1/n) zakódovány. To GPP akceptuje, protože ať jsou jinak jakkoliv nelidští, schopné protivníky respektují. Teď už jenom rozlousknout ty Odyssea zadržovací schopnosti Ka-lyp-só(my). Klíč vidím v oné nabídce nesmrtelnosti. Zde Homér musel být nejen génius, ale i geniální psycholog. Vyznal se v psychice periferie GPP a věděl o pokušení, kdy snaha či potenciální možnost stát se, získáním nesmrtelnosti, rovným olympským bohům, je příliš velké pokušení i pro ně a za tímto účelem zřejmě "kašlou" na úkoly ze strany GPP vůči tlupě. Podobně jako Gilgameš, který se s tímto cílem také věnoval více sám sobě než řízení davu. To si GPP samozřejmě nechtěl nechat líbit (Odysseus ještě nedokončil svoji misi) a tak musel zasáhnout a příslib nymfy vetovat. Tím zrušil její kouzlo a Odyssea u ní již nic dál nedrželo. Jeho mise mohla pokračovat a pokračovala.

Udo opět mnohokrát díky za komu-nika-ci. I když možná píšu vedle, smysl to samozřejmě má veliký. Lze zde parafrázovat poznatky o žízni a hladu:). Omyl je jen převlečená pravda.

P.s. sny mám zdravé a bez můr.
Díky
P.