Ano, je to zcela srozumitelné a lze se s tím zcela ztotožnit, dovolím si však nějaké subjektivní poznámky do diskuse.

1. Ještě nikdy jsem se v praxi nesetkal s člověkem/kolektivem, který by takto explicitně a formalizovaně uvažoval (myslím v intencích popsaných v článku) při svých řídících úvahách. Umím si představit, nějaké brainstormingové sezení, které si místo obligátního textového zápisu vytvoří nějakou takovouto stavovou matrici pro úkol/proces, který řeší/řídí, ale v průmyslové praxi jsem se s tím nikde a nikdy nesetkal. Tím vůbec nechci říct, že se to v praxi nevyskytuje (a už vůbec ne proto, že jsem se s tím nesetkal zrovna já, tak neskromný nejsem:), spíše by mě zajímalo, jestli někdo jiný se s něčím podobným (kde a kdy) setkal. Myslím si ale, že většina řídích (směrodatných) porad takto sofistikovaný přístup k řízení nikde neaplikuje. Nevím jak v nějakých think tancích, tam jsem nikdy nepůsobil, ale běžná hospodářská praxe byla a je úplně někde jinde (taky to tak všude i nadále vypadá). Je to z neznalosti,lenosti či něčeho dalšího ?
Nebo si někdo myslíte, že takto nějak podobně uvažuje někdo z recyklující se j-elity vládnoucí našemu státu (či státu bratrů Slováků), jen to nevidíme ?

2. Validní aplikace MDP předpokládá, že řešitelé/řiditelé "táhnou za jeden provaz". Tahle podmínka však bývá málo kdy splněna. Už její naplnění bývá velmi obtížnou úlohou k řešení, která se často ani neřeší a pak se jen všichni diví, proč se nedaří (se sabotéry se téměř nepočítá, naivita světem vládne). Osobně tomu říkám - nezbytné "počáteční sjednocení zájmů participujících". Bez pochopení motivací účastníků se však ani tato etapa zhusta nedaří zvládnout, i když aplikací "money benefits" to lze obejít, ale je do určité míry.

3. MDP (přemýšlení nad stavovou maticí) se však ukazuje ideální pro řešení úloh, jejichž řešitelem je člověk sám. Nicméně zde mám tu zkušenost, že mnoho přemýšlivých lidí místo snahy o formalizovaný zápis evoluce procesu a mentální práci s ním, se jraději ednoduše spolehne na intuici. A dlužno přiznat, že ta, u "kvalitních" lidí funguje.

4. Ať již použijeme MDP či jiné přístupy ke snaze řídit vlastní život, je důležité si uvědomit to, co bylo v článku velmi hezky řečeno. Bez dostatečného nadhledu skutečně nelze s jistotou vědět, zdá vítězíme. Skutečně se může stát (a stává se), že za dílčí velkou výhru je ve skutečnosti zaplaceno příliš draze a v dalším kole se situace vymyká kontrole a na pořad dne přichází havárie (hlavně se podceňuje lhaní). Proto je klíčové, umět hledat a taky nalézat "Boží vůli" (tendence objemnějšího/nadřazeného procesu). A tady se mi líbí pojetí Ksb jednak v podobě intervalu (mantinelů) Božího dopuštění, druhak v podobě trajektorie Boží milosti (chůze v Božích šlépějích). MDP se tím dostává dalšího motivačního rozměru k praktické aplikaci.

Díky za text
P.