Angličtina je velmi jednoduchý a primitivní jazyk s velmi nízkou vibrací jako národy, které jsou jejími nositeli. Proto byla GP- parazitem vybrána k podpoře globalizace jako nejvhodnější jazyk jež se dá velmi rychle naučit aniž by k tomu člověk potřeboval vysokou či průměrnou inteligenci. Oproti tomu slovanské jazyky mají vibraci vysokou a jsou složité co do gramatiky a výslovnosti, když mluvíme jako bychom zpívali...tak to cítí cizinci, my ne neboť jsme po tisíce let navyklí se poslouchat. Všeobecně platí, že čím komplikovanější jazyk tím oduševnělejší národ jež je jeho nositelem. Praslovanština, jejíž tisícileté kořeny lze dnes vystopovat jen u indických bráhmanů, a jejíž písemná forma nám byla odňata dvěma jistými věrozvěsty byla jazykem vyspělého národa možná nejstaršího na planetě. Oproti tomu angličtina je jazykem mladým, je to směsice vulgární latiny římských setníků v Bratánii-Británii a divokých kmenů z bažin. Její zvuk je štěkavý nikoliv melodický, proto minimální vibrace. Jak vlastně angličtina vyhrála - přes popěvky, přes populární hudbu a neustálé opakování jednoduchých textů od 60.let. Na to se výborně hodí. Do té doby se přece hojně používala v diplomacii a obchodech mnohem sofistikovanější francouzština. A co se týče ruštiny může angličtinu přirozeným způsobem převahy euroasijské civilizace. Zároveň si i myslím, že dojde k explozi čínštiny, již dnes se na některých českých školách plánuje vyučovat od základního stupně pomocí tabletů. Čínské písmo e naučit psát je velmi jednoduché i když to tak na první pohled nevypadá - vlastní zkušenost. Tam je těžší fonetika, je to fonetický jazyk jako například vietnamština. Ta se kdysi také psala znakově a po roce 1945 přešli na latinku. To mohou být budoucí tendence a nemusí to nutně úplně odklidit angličtinu z technosféry.