Nevím, kolik je Vám, zde diskutujícím, let. Slovo život ve významu břicho se totiž běžně používá v české klasické literatuře, pro mne je to docela běžný pojem. Samozřejmě si nepamatuji za které mnou přečtené knihy bych Vám mohla jmenovat příklad, ale pro mne jako náruživou čtenářku od dětství je slovo život i dokonce ušlechtilejší název pro tuto součást našeho těla. Slovo břicho tak hezky nezní. A protože dnešní mládež většinou nečte, nebo snad i čte, ale pochybuji, že Němcovou, Světlou, Jiráska, Baara, Čapka a další, má pocit, že čeština slovo život ve významu břicho, nezná. Avšak opak je pravdou. Je bohužel mnoho českých slov, se kterými mladí vůbec nepříjdou do styku, takže dříve běžná slova jsou jim dnes už naprosto neznámá a nesrozumitelná . Je to stejné, jako když mladí tvrdí, že určitě nejsem rodilá Češka, když mi vadí, že používají sloveso soustředit se jako vid nedokonavý. Dnešní mládež už úplně běžně používá toto sloveso ve tvaru - budu se soustředit a nechápe, že mnoha lidem mého věku to trhá uši. Ale jsme už tak daleko, že Ústav pro jazyk český takový způsob označil za korektní. To znamená, že klidně připouší, že se bude říkat, že budu odstředit mléko, a když zajdu tak daleko, třeba například mohou mladí klidně říkat, že budu skočit, že? A to nemluvím o používání cizích slov v úplně jiném smyslu, když se dnes kdekoli dočtete nebo uslyšíte, že byly zjištěny jejich iniciály, místo nacionále,nebo slovo bombastický ve smyslu fantastický. Odpovědí na to je konstatování, že se jazyk vyvíjí. A tak je to zřejmě i s českými výrazy, které se dřív používaly běžně, ale se změnou doby se vytratily úplně. Čím více se orientujeme na Západ, tím více se z češtiny ztrácí původně slovanská slova a tím více se přizpůsobuje i gramatika, viz ono slovo soustředit se, ve smyslu upřít na něco svou pozornost. Bohužel, vlastenectví a láska k mateřskému jazyku se naprosto vytratily a převládá pocit světovosti. Například týká se to i nepřechylování koncovek českých ženských příjmení, že?