No, já jsem nad tím ještě trochu přemýšlel, A dospěl jsem k názoru, že v češtině, nebo ve slovenštině nikdy 2 výrazy pro „život“ nebyli. Naopak v ruštině ať přirozeně, (což se mi nezdá), nebo po její „reformě“ došlo k vytvoření slova pro „existenci“, tedy pro „žizň“.
Slovo „žizň“ pak přešlo do původního významu slova „život“ a slovu „život“ se zachovalo v jednom ze svých významů a to pouze jako břicho.
Dále se zachovali tomu navazující výrazy od slova život.

Jako dnes čeština nerozlišuje mezi spojením „život člověka a život vlka“ (například), tak ani současná ruština nerozlišuje mezi spojením „žizň čeloveka“ a žizň volka“.
„Život jako život“.

Abych podpořil své tvrzení, dovolím so použít jeden úryvek z knihy J. Svátka:
Paměti katovské rodiny mydlářů v Praze:

„Ale nevlastnímu synovi jeho Ferdinandovi bylo dlouho čekati na snídani tuto, a domnívaje se v náhlé šílenosti, že jej snad chtějí hladem umořiti, chopil tulich a hnal se s ním do komnaty své matky, paní Lokšanové ze Šternberka, chtěje se tu před očima jejíma zabíti.
Paní matka jeho však mu proto velice domlouvala a vykonání hrozby jeho zabrániti se snažila. On však, nad ni silnější jsa, když mu tulich z ruky vykroutiti hleděla, vrazil mateři své ostrou zbraň tu do ŽIVOTA, takže jí hned všecka střeva vylezla a nešťastná paní v několika hodinách potom ducha vypustila“

Takže pokud budu věřit zde psanému textu a pan Svátek je tady určitě fundovanější než já, tak ve staré češtině se pro břicho užíval výraz život, jako v dnešní ruštině.
To mně zase přivádí na myšlenku, že ono všeslovanské slovo „život“ má ještě hlubší význam. Zde se opět obrátím na východní filozofii (protože minimálně základ považuji za převzatý ze starších zdrojů), kde břicho je centrem životní energie - Ki, kde se rodí člověk, kde jsou ovlivňovány jeho životní pochody.
Takže slovo „život“ v prvotním významu není jen pouhý život (existence), ale něco více (zde se mi nedostává výrazů), něco jako zdroj životní energie, díky čemu existujeme, jsme. Něco jako spojení fyzické existence, duchovní a nějaké vyšší, ze které ten život pochází. Triáda – trojitost, kde toto slovo popisuje jaksi komplexně ve vyšším významu, že nejsme jen myslící uskupení buněk. (jaksi mi nedá se zamyslet nad otcem, synem a duchem, že, odkud to pánové asi mají)
Osobně se domnívám, že toto třeba vztáhnout i na zvířata. Možná na nižší úrovni, ale i to zvíře má svou vůli, své city, schopnost se učit a taky v omezené míře přemýšlet. Proto ten (původní) výraz „životnoe“ (zde je krásně cítit ten posun na rozdělení života a „žizň“). Je to plně v duchu judaistické ideologie. Né té přírodní, slovanské.

Takže k jazykové diverzi určitě došlo, minimálně v ruštině. V češtině nebo slovenštině si zřejmě nikdo vzhledem k danému okamžiku nevýznamnosti národa - jazyka tu práci nedal.

Asi jsem to napsal trochu chaoticky, píšu jak přemýšlím. :o)) Budu rád za každý názor, byť se zde jedná „pouze o jedno slovo“

Ale možná jsem až příliš zabředl do otázek filozofických.