Téma je zajímavé a měli bychom to posuzovat z pohledu MIM - materie - informace - míra.
Pokud je zachováno trojedinství, materie - dává o sobě informací a je zachována míra (informace je pravdivá), tak můžeme mluvit o tom, že informace je neutrální.
Příklad - led je tvrdé uskupenství vody. Taková informace nevyvolává žádné emoce a je neutrální.
V případě, že informací podává člověk, hodně záleží na druhu psychyky nosiče té informací, míry jeho chápání reality a záměrem, s jakou tu informací podává, stejně je to i s příjemcem informace.
A stejná informace může působit na každého příjemce jinák.
Třeba GP (démon) dává informací - alkohol není škodlivý.
Jeho záměr - snížit populací, ovládat společnost, zamezit příjem informace od NHR.
Příjemce "živočich" nad touto informací zajásá, protože má důvod pokračovat ve své neřestí. Pro příjemce je informace pozitivní.
Jeho žena (zombi) to může byhodnotit jako informaci neutrální.
Pro démona to může být, jak neutrální, tak pozitivní (sám prodává alkohol), tak negativní - jeho dětí propadly alkoholu.
Pro člověka s lidským druhem psychiky - jednoznačně negativní, protože jeho míra chápání reality je mnohem vyšší, než u všech ostatních a tuto informací jednoznačně vyhodnocuje jako lež.
Příklad je hodně zjednodušený, protože ostatní by vydaly na celou kníhu na kterou zde za prve, není prostor, za druhé ani se na to necítím.
Takže se dostáváme k tomu, že informace je neutrální pouze v případě, když trojedinství materie - informace - míra je v harmonií - rovnováze. Pokud je tá harmonie -rovnováha narušená, tak jedná a tá samá informace může být vnímaná, jako pozitivní i jako negativní. Záleží na na nosiči informace na příjemci a na jeho druhu psychyky.
Sadistovi se bude líbit záznam z jatek, jeho psychika je narušená. Na ostatní tento záznam bude působit negativně.
Stejně, jako otěhotnění pro jednu matku může být informací veškrze kladnou, pro druhou výrazně zápornou.
Teď se dostáváme k tomu, jestli ve zprávách o politice dostáváme vždy čistou a neutrální informací. Těžko. Každý nosič informace sleduje svoje nějaké cíle, má psychyku na určité úrovní a posuzuje tu či onu informací subjektivně (novináří, analytici). Ostatní také přebírají informací od tohoto nosiče v souladu se svým druhem psychyky. A zde ještě přidám pojem "optimista - pesimista" ( což nikdy není naprosto čistý druh, proto mluvíme převážně optimista, či pesimista). Může proto vybírat převážně informací buď pozitivní či informací negativní. A svoji volbou informace potom ovlivňovat další lidí. Ale vždy záleží i na míře chápání reality nosiče informací a toho, či oného příjemce. Buď tu informací přijme jako danost anebo odmítne.
Zkrátím. Absolutně objektivní (neutrální) informací dostáváme od NHR.
Informaci, která se velmi přibližuje k objetivitě, dostáváme od lidí s lidským druhem psychiky.
Od ostatních "nosičů" informace je vždy zkreslená a hodně záleží na jejích záměréch a míře chápání reality. Je převážně buď negatívní nebo pozitivní pro každého příjemce informace jinák.
A proto se bavíme o vlívu informačního prostředí na člověka.
Většina lidí vnímá utrpení jako výrazně negativní informací. A má to i vliv na jejích psychiku, na zdraví. Toho využívají dnešní média.
Působení převážně negativního iformačního prostředí na psychiku člověka má obrovský vliv na jeho schopnost správně pochopit realitu, a podle toho se zachovat, učinit rozhodnutí. Pokud je člověk vystresovaný vlívem informačního prostředí, jeho míra chápaní reality je narušená a tento člověk nikdy neučiní správné rozhodnutí, pokud nemá lidský druh psychiky. Stres je v převážné míře také příčinou většiny jeho nemocí.
Pro aspoň částečnou psychickou rovnováhu člověka je velmi důležité, aby dostával iformaci aspoň vyváženou ve smyslu pozitiv-negativ nejlépe pravdivou. Bohužel, čistě pravdivá informace v dnešním světě téměř neexistuje, protože, jak už jsem se o tom zmiňoval, to záleží na nosiči informace, míře jeho chápání reality a jeho osobních cílích nebo cílích skupiny (egregoru), ke kterému patří. Proto je velmi důležité, aby člověk, který informací podává, a který má zájem na tom, aby jeho informace prospěla lidstvu, skupině, aspoň v základní míře ovládl metodologií poznání a naučil se informací třídit.