Odpovím Vám rovněž otázkami.

Potvrzuje uplynulých více než 67 let od konce nejhorší války v dějinách lidstva oprávněnost tehdejších válečných obětí, invazí a operací či nikoliv?

O čem asi svědčí vstup různých, dříve konfliktních, států Evropy i Asie (a dokonce i Afriky) do současných obranných uskupení, společenství a paktů?

Je snad úsilí lidí žijících v diktaturách o změnu režimu na svovodu a demokracii, na příklad v zemích "arabského jara" pouze způsobeno vnějším tlakem a cizími mocenskými či ekonomickými zájmy?

Prosím, přemýšlejte rozumem, člověče!

Závěrem ještě poznámka k náboženskému fanatizmu, ku příkladu muslimů.
V dobách nesvobody bývají náboženství útočištěm zotročených lidí. Ve svobodných zemích však přirozeně klesá autorita všech vrchností včetně představitelů církví a náboženských společností.