Co o karmě vím já (a dost mi v tom objasnění pomohl i Sidorov):
původně výchovný prostředek, který měl OKAMŽITĚ člověka varovat (v řádu hodin nebo dnů), že cosi není v pořádku = že se odchýlil, prostě "ujel".
Jen tak měla karma význam, protože časově od "ujetí" k pokárání neuplynula dlouhá doba, dotyčný ještě mohl propátrat své svědomí a sám dojít k tomu, proč a za co a proč "řešil" chybně. Pokárání či trest, který "dorazí" třeba až za několik životů, je beze smyslu, protože daná duše je už úplně někde jinde a "problém", který vznikl někde hodně dávno, může mít již "vyřešený" (pochopený, odčiněný). Vznikají nová traumata, protože v současném životě si duše není vědoma nějakého prohřešku a její "způsoby" se během doby změnily.
To je stejné, jako když pokáráte dítě. Opožděné tresty, nereagující na konkrétní situaci hned, nemají nejen význam, ale ani efekt. Potrestejte patnáctiletého syna za to, že jako čtyřletý zničil sestře hračku....
V daleké minulosti došlo ze strany mágů k manipulaci s karmou, takže ji nejen zpomalili, ale dokonce odklonili (třeba i na jiné, ničím neprovinilé duše, území, státy, národy). Odklonili ji od sebe a svých slouhů. Bylo to v režii biblického projektu, kdy trpět měla jen určitá "sorta" duší (a být tak držena ve věčném kolotoči utrpení, které jim zabraňovalo vyvíjet se dál) a jiná se mohla karmě vyhnout (a páchat své činy beze strachu, co bude "pak" - opravdu se ničeho nebáli, protože věděli, že je žádné tresty nepostihnou).
Takže v současné době zapomeňte na nějakou "spravedlivou karmu", protože tomu stále ještě tak není )i když se to prý již trochu lepší). Mnozí z vás, kteří dneska trpí, si "odčiňují" ne karmu svou, ale karmu někoho úplně cizího.