Děkuji, myslím, že tím "bojem" o duchovních naukách nešlo ani tak o vás, jako spíš o ty mistry... Když jsem napsala, že je nevyháním... vzali to asi většinou rozumně a odešli se očistit... Takže už nad vámi zřejmě nedrží tak pevnou ruku, je jich výrazně míň... tak je tolik neslyšíte... a jste svobodnější...

Děkuji vám za možnost k nim takto promluvit... Vše i nepříjemné mívá leckdy hluboký smysl a když na konec nedohlédneme hned, je dobré se řídit svými pocity... a konat jak cítíme. může to být velký krok dopředu... Možná se uvolní i jiné názory a rozšíří se vám obzory i jinde... Jsme malé figurky ve velice složité hře, ale záleží skutečně na každé... Když vypadne figura, těžko se hledá náhrada - někdo si musí vzít víc a teď to je dost těžké... Každý kdo používá srdce, i když ne na plno, je velice cenný...
Zmizel "krunýř" mistrů kolem Země (kompaktní síť, někteří jednotlivci zůstali)- zřejmě tím mizí poslední zbytky davových mechanismů... a tak se mi z očekávání velkých věcí už asi brzy- začínají klepat kolena...
Ani ne tak strachem jako nedostatkem síly to ustát opravdu ve stoje... v sedě to asi bude stačit... a co nejvíc ležet - to bude možná nejoptimálnější... nemá smysl si v takové době hrát na zbytečné hrdiny - trošku víc se nám zřejmě energeticky "propláchne nitro naší bytosti" - neměli bychom "vstávat" moc brzy, až budeme cítit, že fakt nás to "neshodí"... Klídek, klídek, klídek, žádný bláznění, vlně neutečeme, i kdybychom si to na poslední chvíli najednou chtěli rozmyslet... sednout, lehnout a držet se na místě... útěkem před vlnou - v ní budeme mnohem déle (nemusel by nám vystačit"dech") - zůstat na místě.

Nevím přesně jak to "myslím" - ale až to přijde, tak to všichni, kdo si to přečtou pochopí... a vybaví se vám to, snad i pomůže přečkat největší otřes. Je mi divně, skoro nemůžu ani psát, možná cítím budoucnost, nevím. Ale zmáhá mě to a je nejsilnější, co jsem kdy zažila... prosím o Světlo - sice se to fyzicky nelepší, ale jsem klidnější... bude to dobré...Jen se včas něčeho "chytit", asi toho Světla