Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: moje poznámky

paprsek | 15.10.2012

Souhlasím, líp bych to nenapsala...

Za všemi systémy jsou bytosti, které z používání systémů žijí... A zároveň odměňují cvičence svěžestí.... Pomáhají ale po svém... a o to jde... pokud se obejdeme bez berliček - duchovních systémů - půjde nám ta změna rychleji a nenajdeme strop - nemůžeme přerůst ty, co nás řídí - při tom cvičení...
Takže jakýkoliv cvik z daného systému nás napojí na jeho duchovní velitele, když to bude jen jeden cvik, spojení se rychle uvolní... Ale okamžitý užitek bude malý, než když si zacvičíme celou sestavu. Rychlý úspěch i tady znamená pokušení, i když pořád lepší se pohnout alespoň nějak, než nijak... Pokud se napojíme na více systémů - je z toho tak trochu guláš a asi ani jeden "vládce" nás nedostane úplně pod kontrolu...
Pokud nejsme schopni se vyvázat ze svých zvyků - a je jasné proč, jsme velice užitečnými loutkami v rukou těch duchovních vládců - tak způsobí možná větší závislost než fyzické drogy - bez nich přece "nemůžeme" existovat... Ale je to naopak, oni bez nás nemohou existovat, pokud se tady na Zemi nebude na ně nikdo napojovat, ztratí moc nad touto planetou. Tak se snaží namluvit svým ovečkám to, že bez nich nemohou existovat ty ovečky - a není na tom nic těžkého, když se na ně ty ovečky napojují každý den, když se rozčílí, vzpomenou si na jógu, jak se těší až si zase zacvičí - duchovní vůdce je uklidní i bez cvičení a připomene jim svou důležitost.
Naše vlastní myšlenky jsou mnohem tišší a vnitřnější, než ty, které nám jsou někým ( i nehmotným) vnucovány. A ty opravdu svoje myšlenky nikdy nebudeme tak do krve obhajovat, jako, když obhajujeme ty cizí myšlenky. Sami sebe totiž při té obhajobě nebudeme "píchat do žeber" - tak se konečně razantně nesouhlasně ozvi. Nikdy nebudeme sami svou myšlenku hájit tak divoce, jako tu cizí - když nám ten cizák nadává, popichuje, pošťuchuje a překrucuje slova oponenta.

Možná je pocit opuštění svých starých zvyků teď pro některé z nás příliš těžký... pak to berte tak, že je to informace - buďto ji dejte dál, když budete cítit, že někdo na ni čeká nebo počkejte na vlídnější čas, kdy to unesete. Vaši vůdcové možná již brzy nebudou schopni se na vás napojovat - musejí tak činit z čím dál větší vzdálenosti - už nevydrží v naší bezprostřední blízkosti, leda jako "baťůžek" na někom přisátý... A pak samozřejmě nemají takovou možnost - kecat do myšlenek druhým... jenom tomu nositeli a jeho bezprostřednímu okolí.
Možná je to jen informace, aby jste se nelekli, když najednou po cvičení se nedostaví obvyklá posila a svěžest. Jen už není ten mocipán nad vámi a máte zpět svoji svobodu myšlenek... a že to bude šíře a ne jen to "cvičení, potřebuju, cvičení potřebuju, cvičení potřebuju, jinak nepřežiju".
Myslím, že po cvičení má být člověk unavený, ale celkově víc fit, v kondici... Ale okamžitá svěžest, bez únavy... je podezřelá a zřejmě ne úplně čistá pomoc odjinud... Když je tělo unavené a má proč, má být unavené, protože potřebuje odpočinek. Po sekání dřeva taky člověk netouží po další dávce... leda, že skončí v polovině práce a ještě má fůru sil a chce udělat víc práce. Pokud se unaví... už nechce, chce si alespoň chvilku odpočinout. Je to normální a potřebné, aby se naučil neplýtvat silami... Ale duchovní vůdce nás odmění, abychom mohli být zase výkonní - a trošku si z té naší hyperaktivity uždibne... možná víckrát... aby nám pak, po cvičení zase mohl dát desátek, z toho, co nám ukradl... Nejde léčit vyčerpání novou aktivitou... ať fyzické, po sekání dřeva si jít zaběhat, tak už nemůžu to dál vydržet... psychické vypětí, ha hurá do dalšího vypětí, abych zapomněl na to předchozí... když vystřídám činnost, tak si odpočinu? ha, ha, ha - ne budeme ještě víc vyčerpaní. Čím víc se sháníme po něčem lepším, tím víc nás samotná ta honba unavuje.
Naše srdce nepotřebuje žádné vnější chlácholení, naopak ono samo nás uchlácholí a posílí... jenom bychom ho museli poslouchat. Ale nemá ty ostré bodáky, kterými by nás píchalo do žeber, ani si nemůže vlézt do mysli a stále dokola tam opakovat tu svoji "pravdu" jako duchovní diktátor... Ne, to bychom museli stáhnout energii z hlavy a přesunout ji do hrudníku. A naslouchat jinde, než ve své hlavě, co tam lítá za myšlenky, které nám tam kdokoliv vtlouká.... Do srdce se nikdo nemůže násilím probít a tropit tam neplechu, ale do hlavy to je tak jednoduché... Ta totiž přijme kohokoliv, s jakoukoliv blbostí s otevřenou náručí - ha hurá, další informace, abych ji mohla přemílat, už mě ta předchozí " myšlenka" přestávala bavit... A srdce se zase nedostane ke slovu. Stav bdělosti neurčuje rychlost běhu myšlenek v hlavě - to je jen otevřenost hlavy přijmout informační proudy - "velikost operační paměti a rychlost připojení k síti" - je to pro celkový prospěch celé naší bytosti jen parametr počtu prstů - pokud máme ty základní, stačí to, 6 nebo 4 nemá žádný veliký rozdíl ve fungování celého těla - je to o zvyku. Ale naše srdce dokáže jednat mimo myšlenkové vzorce, než jaké nám vnucuje anatomie, společnost, média a duchovní diktátoři. Jediné, co nám hrozí, opustíme-li svoje "učitele" je, že už je nebudeme muset poslouchat a budeme mít možnost zachytit i jiné informační kanály... ale dokud musíme několikrát denně upevňovat - ano tento systém si musím zacvičit... zabere to nezanedbatelnou část našeho vlastního prostoru

... i toto je parazitismus - zabírání myšlenkového prostoru druhého. A o tom to všechno je... dokud bude existovat jakákoliv forma parazitismu - budou fungovat i parazité - i když se budeme čistit, najdou si nás další generace parazitů - a čistit se budeme muset stále - dokud naše programy budou podporovat parazitismus v jakékoliv formě - "no ona tu moji energii prostě potřebuje... tak ji jí budu pořád dál dávat - a to jí nemůžu říct, že mě vysává... to ba ji zranilo" - jo ale možná by se taky dala do kupy a přestala by být upírkou... Parazité prostě budou, přece nenechají ty, kteří je potřebují, na holičkách... to nejde, dokud kdokoliv z nás bude chtít hostit parazitismus v jakémkoliv oblečku, tak ti paraziti prostě nemůžou umřít... a vyhynout. Vždy si najdou skulinku, kde se znova usadí a rozrostou, do další očisty a pak znova...

Ne nemusíme obrátit úplně vše ve svém životě naráz naruby, nejspíš postačí, když to vezmeme tak, že na nás tak razantní změna fakt čeká... no když s něčím začneme už teď, můžeme si udělat slušný náskok před některými jinými - těm pak můžeme být oporou... Možná to budou potřebovat, když zatím nemají o ničem ani tucha a zatím takové informace nejsou schopni ani zavnímat...

Přidat nový příspěvek