Jak je mnohde slyšet nejvíc třídu podnikatelů, nadávajících zaměstnancům do vyžírek a socek, ač jich je mnohem míň, než těch zaměstnanců... Tak se mluví a ukazuje nadměrná spotřeba. Ale kdo na to má? Myslím, že těch lidí rapidně ubývá... Druhá věc je, že většina sedaček na dnešním trhu se rozpadne do těch pěti let, prošoupe. Čalouník je drahý, levnější je další sedačka-zmetek.

Většinu lidí zajímají TVseriály a jídlo, ano, ale většina nemá na to, aby si vyměnila sedačku po 5 letech. A proč zajímá tohle-jsou zahnáni do kouta, minimální možnosti, bezútěšný stav, budoucnost nerůžová, žádné vyhlídky. Leckdy se klepou o pracovní místo, mají-li nějaké. Tak co jako mají dělat? Snaží se vyjít s tím, co mají a co nejvíc zapomenout, že jim nebyla žádná budoucnost "přidělena"-alespoň zatím.
Lehce se druhý odsoudí a označí za tupce. Pro toho, kdo se dívá z rozhledny, je těžko pochopitelný omezený výhled někde pod kopcem. Ale to není vina toho, kdo se dívá pod kopcem, to je chyba toho s výhledem - ten má nadhled a měl by být ochoten pochopit toho dole.
Změna nemůže přijít, že se hromadně lidi změní...změna musí vyjít od jednotlivců, kteří změní enegetiku, až se sesypou špičky moci. Pak bude příležitost pro změnu všech. Od jednotlivců s výhledem z rozhledny - pokud ale předvedou jen odsudky, žádná změna nemůže nastat. Je to stejné jako má charita pomoci lidem na dně nebo recyklace plastů pomoci přírodě, vakcíny chránit zdraví... - vše má jediný důvod ospravedlnit jádro zla. (společenský systém, nesmyslné používání nepřirozených věcí, když přírodní jsou ve většině lepší, funkčnější, ničení zdraví.)
Píši o dnešních lidech, každý má nějaké mouchy, ale spousta lidí si nepotřebuje nic dokazovat nákupem sedačky nebo na to nemají. Je dost těch co si to dokazovat musejí, ale těch je mnohem míň, ale v těch nákupních centrech jsou vidět ti, co nakupují a ne ti druzí... Záleží kde to dění pozorujeme - v nákupních centrech nebo někde úplně jinde?