Zdravím ve spolek!
Jsem Ukrajinka, pocházím z jihu, skoro od Krymu, tam u nás jsou krásné černozemy, na níchž pěstování je sama baseň! (jenom zalévej! :))) a život mne přivedl do ČR, na Moravu.
Pojem a praxi organického zemědělství jsem poznala ještě v rodné zemí a to tak, že nejdřív jsme to děláli a pak jsme se o tom začali učit :). Nepoužívali jsme min.hnojiva, ale ani oraganiku moc ne, kromě nějakého slepičence také ne, ale babička pak začala v tom hledat a zkoumat a pak měli jsme obrovský sud na jichu, pak trávu a zbytky pěstovaných rostlin na podzim místo toho, aby se to spálilo v ohní začali jsme kompostovat a také častečně nechávat přímo rozložanou na záhonkách. Babička říkala, že jedna rodina z jejích vesnice, která se přestěhovala z bramborárské lokality a pořad i na novém místě úspěšně pěstovali brambory, na otázku, kdy je vhodnější rýt zahradu- na jaře nebo na podzim-odpověděli, že oni nevědí... protože neryjí vůbec!!!! Řešili jsme to různě, ale v té době ještě nebyl známý ani pojem ploskořez (babička se toho nedožila jen pár let) a úroda byla rok co rok lepší a lepší. Já jsem studovala ekonomiku a učetníctví na agrární univerzitě, takže i sadářství, i polní pěstování a všechno možné ohledně zemědělství jsme se učili a jen náhodou jsem našla zmínku o tom, že to bezorebné pěstování je ne jenom možné, jako alternativa, ale je skoro jedině možné v zóně rizikového zemědělství, což je větší půlka Ukrajiny i přes to, že máme nádherné, náprosto požehnané černozemy. Pak v roce 2002 jsem poprve držela v ruce ploskořez a stali jsme s tím nástrojem na nově obdrženém od statu pozemku-2ha zdarma, jen byla potřeba zaplatit za rejestrací a zhotovení podkladů- úplně jiného a nového pro mne charakteru- písek- nachází se to v lokalitě, která je považovana za největší europskou poušť. Na písku, skoro bez zalévání se dálo pěstovat zeleninu, stromečky jsme sadili do uzkých jamek a zalévání většinou bylo cca 1-2l na rostlinku a to maximálně 2-3 krát za sezónu a jenom první rok, voda tam prostě ještě nebyla, takže jenom to, co jsme dokázali tam dovléct, ale jen pár těch rostlinek se neujalí. Mulčování, zelené hnojení a správně uspořádané záhonky- východisko pro vylepšení podmínek každé konkretní zahrady. Třeba na písku voda rychle se proteče naskrz a zase je sucho, sousedka poradila na dno záhonku dat obyčejnu rudou hlinu a tá dokáže vodu zadržet a také je výživná. Jestli je záhonek na mokréjším místě- vyvýšujeme, jestli na suchem- zahlubíme... Je těch vychýtavek mnoho a jsou ověřené.
V současné době začínáme hospodařít na pozemku v Bílých Karpatech- výška cca 600m.n.m, ale pěkný jižní svah. Půda docelá krásná, na políčku, kterí mnoho let bylo loukou skoro nejsou kameny, kyselá rozhodně není, protože ani jehličnany se u nás neusadily. Tradičně se tu pěstovalo konopí, pohanka, určitě i len- nám to rozmlouvájí, že nic tu neroste a jestli i ano, pak divočáci to pomélou, že lepší je koupit pár oveček a dostávat dotace na udržování louk, ale táto cesta rozhodně není pro nás. Víme, co chceme a víme, jak na to. Prográm minimum- vypěstovat to, co potřebuje naši početná rodinka,včetně následného předení a tkání plátna a postavit konopný dům. Plánujeme při založení sadu použit i mikorizu a pak EM-preparáty- ty se nám již osvědčily i na zahradě, i v květinačích.
Ještě co mi pořad chybí- normální semínka za normální cenu. Zatím to řeším tak,že při návštěvě Ukrajiny vždycky toho nakoupím, určitě budete pak to množit a sbírat.Je tu gengel, ale je to potřeba stíhnout (prodej se koná jednou za rok a množství je omezené) a odpovědnost- je potřeba vrátit část semen, což zatím nemůžu slíbovat... Něco jsem získala od přátel a přes diskuzní skupinky na internetu.
Krásné jaro a úrodný rok přeji!
p.s. omlouvám se za chyby- pořád se učím a pořám mám toho dost :)