"Andělíčku, můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku, opatruj ji ve dne v noci od škody a od zlé moci ...." (více na Wikipedii)
Při spěchu v existenčním zacyklení (Být, či nebýt?) pozorujeme, že vytesat sebe z tvrdého mramoru, je činnost, kterou lze podle mého názoru provádět hlavně ve spolupráci s energiemi nacházející se "mezi nebem a zemí".
Na druhé straně o_mámeni "vůněmi", neklamných znamení pokušitele....., a je těžko rozumem uvěřitelná a vysvětlitelná skutečnost, že tato všechna koření jsou na všechny naše hlavní smysly hbitě hned a bez čekání po ruce, každému podle jeho typu psychiky (bílý sex, čas jsou peníze, apod..) a tak třeba možná bude i rychlejší (zákon konkurence=zvěřinec) uplácat sebe z hromady S(mrádek, ale teploučko)raček?