Rozdíl je v tom, že Pjakin pracuje v teoretické rovině, říká, jak by to mělo být správně a pohoršuje se nad tím, jak to kdo dělá blbě.
To má svůj nezastupitelný význam, kdyby nikdo nepopisoval jak to má být správně, nebylo by vidět, co děláme blbě.
Putin je na rozdíl od něj ve výkonné funkci, dokonce v nejvyšší výkonné funkci, on musí reagovat na situace které vznikají, snažit se předcházet situacím nepříznivým a připravovat vznik příznivých situací a musí pracovat s tím co má a snažit se z každé situace vyzískat maximum zisku, minimalizovat ztráty a vytvářet si co budoucna lepší podmínky.
Proto musí dělat kompromisy. Nicméně, on zpravidla za cenu taktického ústupku získá operační nebo strategickou výhodu. Buď hned, nebo postupem času a vývojem událostí.
Soudě podle téměř bezchybného postupu v zahraniční politice nejsou Putin a spol žádní blbci, kteří věci nerozumí. Naopak.
Jak by řekl sám velký Josif Vissarionovič: Kádry rozhodují vše.

,,Soudruhu Staline, máme problém se spisovateli. Pořád by jenom chlastali a pracovat se jim nechce...."
,,Musíte si s nimi poradit, já jiné spisovatele nemám."