Jedna otázka je, proč vlastně se u nás, na půdě AV, pořádá nějaká sešlost zemí Organizace islámské konference. Pokud oni chtějí něco řešit, ať si to řeší mezi sebou, co nás je po tom.

Druhá věc, proč se proti tomu výroku nikdo neozval. Pokud to bylo na půdě AV, tak tam byl Drahoš v podstatě jako hostitel a má právo si klást požadavky a stanovovat pravidla. Pokud s tím má někdo problém, může si jít sněmovat někam jinam.
Jenže na to je potřeba mít koule a páteř.

Ale spíše než Drahoš se měl ozvat ministr zahraničí.
Velvyslanec je oficiálním zástupcem daného státu a jeho výroky vyjadřují postoj tohoto státu. Jeho partnerem u nás je MZV.
Proto jakmile tento výrok vešel ve známost, měla se proti tomu ČR ústy svého ministra zahraničních věcí písemně ohradit.
Jenže na to je potřeba mít koule a páteř.

Proto jsem rád, že tehdejší ministr už doministroval a doufám, že Drahošův výlet do politiky v sobotu skončí.
Protože co s takovými představiteli.

My Turecko na nic nepotřebujeme, žádné zájmy tam nemáme a oni na nás žádnou páku nemají. Ale i kdyby měli, větší míra asertivity z naší strany by neškodila.
Turecká politika v posledních deseti letech vykazuje silné známky nekompetentnosti, udělali celou řadu kroků, které jsou buď chybné, nebo nepřiměřeně razantní a dosažený efekt není ani zdaleka úměrný utrženým ztrátám.
V poslední době se zdá, že Erdogan už začal chápat do čeho se to namočil a začal hledat cesty kudy z toho ven, aby mu na hlavu nespadlo sto hoven. Už k tomu jednou nebylo daleko.