Jiří Drahoš se rád prezentuje jako vědec. Vědcem je ten, který ví a neustálou zvídavostí chce vědět více. Pokud o vědomostmi nabytých lidech jako jsou Höschl a Oliva, navíc v oboru, který má za svůj objekt zkoumání samotného člověka a jeho psychický rozměr, prohlásí, že jsou to "lidé vymezující se proti čemukoli", sám tím nade vší pochybnost sděluje o sobě, že s nálepkou na čele "vědec" vědcem není a nikdy nebude. Věda je vědou, má-li svou metodologii, opírá-li se tato metodologie o neustále ověřovanou realitu a vede-li k otevřenosti, nikoli uzavřenosti systému poznatků (vědomostí). Drahošův obor je chemie, kde se vývoj posouvá od izolovaného zkoumání organické a anorganické chemie k mezioborovému bádání (biochemie, fyzikální chemie...), což si žádá mnohem širší vědomostní záběr a současně ochotu poznat systémovou povahu zkoumaného objektu. Pokud se vědec rozhodne na tyto výzvy rezignovat a přijme nabídku řízení instituce, která má vědu za svůj statutární předmět činnosti, říká tím jasně: Jako vědec na multidisciplinární bádání nestačím, proto vás, kteří na to snad stačíte, budu vést a řídit naši instituci. Co tím říká? Že se pokusí být manažerem, aniž disponuje předpoklady pro řízení tím, že zná teorii řízení prověřenou praxí. Proto mu nezbývá nic jiného než spoléhat se na své podřízené ekonomy, účetní, rozpočtáře a správce objektů, kteří to asi vědí lépe než on. Přitom nepohrdně jakoukoli radou zvenčí, zejména jde-li o možnost získat dodatečné finanční zdroje. Dnes tomu říká "zkušenost s politikou". Není jasnějšího důkazu jeho diletantství v kontrastu s odmítáním dialogu nejen s Höschelem a Olivou, ale s každým, kdo je jeho sponzory označen za nežádoucího. Pamatujme na to, že nálepkami šermuje kdekdo s kdejakým záměrem, ale že vědomosti jsou na nálepkách nezávislé a stávají se součástí vědomí lidí, kteří je vyhledávají, konfrontují s realitou a zkušenostmi a pak je takto verifikované přijímají. Žádná teorie, která nedokáže vysvětlit aktuální praxi, není teorií ale pouhou hypotézou. Praxe je kritériem reálnosti každé teorie. Proto je teoretický komplex KSB a DVTŘ funkční teorií použitelnou k vysvětlení aktuálního socioekonomického vývoje.

Pevně věřím, že zdejší publikum si dokáže o obou prezidentských kandidátech učinit realistický obrázek a podle toho i zvolit naději na lepší budoucnost.