Pjakin se spletl v tom, že nepoukázal na to, že se jedná o zpravodajskou hru, což by bylo společensky užitečnější, než přilít olej do ohně tomu skandálu a tím tu zpravodajskou hru posílit, zhoršit její důsledky. V tom že jsou tu snahy překroutit historii a zlehčovat oběti a vítězství Ruska ve Velké vlastenecké válce, to je samozřejmě pravda.
Ten skandál totiž vznikl zcela řízeně a uměle, ten školák se tam nejel Němcům omlouvat, že Rusko zvítězilo nad fašismem, jel tam v rámci protifašistické akce. To že ho někdo zmanipuloval do té míry že řekl tu nepřijatelnou frázi, to je druhá věc.
Došlo tu ve skutečnosti ke smíchání dvou informačních politik:
1) zahraniční politika Ruska ve vztahu k německu spočívá v tom, že nepřátelé nejsou a nebyli němci, byl to fašismus a nacizmus. to je legitimní a správné.
2) v domácí politice Ruska je základní stavebním kamenem, který stmeluje společnost, vítězství ve Velké vlastenecké válce, vítězství nad fašistickým německem, dobra nad zlem.

Ta řeč, pronesená v bundestagu ruským studentem, byla určena německému publiku v rámci zahraniční politiky, podraz byl v tom, že to byl otrocký překlad německého textu, kde byl obrat ve stylu "nevinně zabitý" (voják ve stalingradské bitvě), ale v tom německém textu to nebylo myšleno, že za jeho smrt je odpovědný ruský voják, tam to bylo myšleno tak, že za jeho smrt jsou odpovědní ti, kdo ho tam poslali.
Tento německý text určený pro německé publikum tedy zní (hlavní myšlenka): němečtí vojáci umírající ve druhé světové válce na východní frontě byli oběti (oběti těch, kdo je tam poslal). Když to říká němec, je to v pořádku. Problém nastane, když to samé řekne v bundestagu ruský student, to rázem získá rovinu interpretace omluvy nacistickým vojákům ze strany Ruska, hlavně když to někdo vytrhne v kontextu a z oblasti zahraniční politiky to cíleně přesune do informační oblasti domácí politiky, což se přesně stalo.