K fotkám stínu na poli:
Nejblíže podmínkám na povrchu Měsíce je ta první fotka s tím zasetým polem.
Světlejší místo okolo stínu tam vidět je, ale nedrží se hlavy - nejsvětlejší plocha se rozšiřuje směrem dozadu.
To je spíš způsobeno postupným zmenšováním úhlu mezi slunečním paprskem, který vytváří stín a směrem pohledu pozorovatele (resp. foťáku), protože čím dál, tím méně vidím místa ve stínu a plocha se mi opticky jeví světlejší.
Tento jev funguje jak směrem do dálky, tak směrem do strany, protože čím více do stran, tím více vidím mezerami mezi vystupujícími hroudami jejich vržené stíny, kdežto přímo přede mnou je zákryt úplný.
Trochu to matou ty šikmé čáry, ale když si uděláte kolmice na směr stínu, tak je vidět, že směrem do stran odstín tmavne velmi pomalu.
Na těch mých fotkách to vypadá velmi podobně, jenom tmavnutí povrchu do stran je úplně minimální, protože jsou dělány mezi 9 a 16 hodinou v období květen až srpen, takže je Slunce výrazně výše než na těch vašich.
Na fotkách ze zelených porostů ,,svatozář" okolo hlavy vidět je, ale to je natolik odlišný povrch od Měsíce, že je to pro naše účely irelevantní. Tam je to zřejmě způsobeno ,,utlučením" odražených paprsků mezi rostlinami, což narůstá do všech stran a kombinuje se to s výše popsanými jevy. To si zkusím někde taky vyfotit.

Zpět k fotkám z Apolla:
Proč tedy na fotkách z Měsíce je okolo stínu vyloženě světlý flek a intenzita osvětlení povrchu na pár metrech rapidně klesá na rozdíl od té fotky z pole, kde je ten pokles výrazně pomalejší?
Rozptyl světla v zemské atmosféře to způsobovat nemůže, ten způsobí pouze to, že stín není tak temný, protože na zastíněnou plochu dopadají paprsky odražené od molekul vzduchu, což na Měsíci nefunguje, tam by ve stínu měla být úplná tma.

Ten úhel mezi zdrojem světla, osvětleným místem a pozorovatelem je důležitý i na Zemi, protože paprsky se ani u nerovných povrchů neodrážejí do všech směrů úplně rovnoměrně, se zvětšujícím se úhlem množství světla klesá, ale když se nejedná o jeden bod nebo malou plochu s výrazně odlišným okolím, ale jedná o plochu, která zaplňuje prakticky celou fotografii, tak se tento jev projevuje podstatně méně, viz to zaseté pole.