Proud plynu musí v obou případech jít kolmo dolů a pak postupně do stran.
Tryska u měsíčního modulu měla průměr půldruhého metru - to je 1,8 čtverečního metru plochy. To odpovídá tlaku 7 kN na čtvereční metr v rovině ústí trysky. Pod modulem se plyn trochu rozptýlí. Celkový tlak na povrch bude tedy už menší - dejme tomu pod 5kPa.

U velkých vrtulníků mi pro porovnání vyšel potřebný tlak přes 500Pa (rotor 1000 m2, hmotnost přes 50 tun) - tedy 10x méně

Motor modulu navíc navytvářel žádný vír - plyny opouštěljí raketové motory prakticky rovně bez rotace, pokud možno co nejrovnoběžněji s osou motoru.