O jedno vlákno níže svůj postoj k Bibli a svůj náhled na instrukce od Boha poskytnuté prostřednictvím Ježíše Krista vysvětluju.
Někdo jiný je Bůh (když už si ho personifikujeme), někdo jiný byl Ježíš Kristus, jiná věc je to co se o Ježíši Kristu a jeho učení píše v Bibli, která byla oproti původnímu znění dost protříděna a původní smysl mnoha částí byl změněn. Některé knihy zmizely úplně a z jiných vypadly celé odstavce.
O toto upravené znění Bible se potom opírala a opírá smečka zotročovatelů lidstva - bohužel to není jediná taková smečka, jsou i další.
Bible zcela jistě není nejstarší kniha světa, úvod Starého zákona je značně zkrácený kompilát starších sumerských eposů.
Čili současný text Bible bych nebral dogmaticky a Ježíše Krista a jeho poselství bych hledal spíše citem.
Síla biblického egregoru je velká, ale už to není co bývalo.
Jakákoliv církev je společenství omylných a chybujících lidí.
Bůh není členem žádné církve.
Bůh si své poselství ochránil - Boha není třeba hledat v kostele ani v Bibli, ale sám v sobě, ve svém srdci. Dobré církevní společenství může člověku v hledání cesty k Bohu pomoct, špatné společenství ho spíše odvádí pryč.
Člověk se prostě musí vydat na cestu za hledáním Boha, hledajícího může Bůh vést tak aby našel.
Stojícího člověka nedokáže vést ani Bůh.

KSB už vůbec není třeba brát dogmaticky, je to prostě společenskovědní teorie, která se snaží překonat jednak roztříštěnost a absenci komplexního pohledu na problematiku chování, řízení a rozvoje lidské společnosti, dále se snaží překonat také latentní nebo i zjevnou agresivitu a netolerantnost dřívějších společenskovědních teorií o chování člověka a společnosti a vyhnout se nástrahám, na kterých se zachytili dřívější hledači cest ke spokojenému životu lidí.

Aby mohl člověk o něčem diskutovat, měl by se s tím seznámit a pochopit podstatu věci, jinak nemá smysl, aby se do diskuze zapojoval - měl by spíše pokládat otázky směrem k tomu, co mu není jasné.
Pokud smysl něčeho nechápu, neznamená to automaticky, že to smysl nemá.
Jiná věc je, pokud v nějaké teorii naleznu nesrovnalosti nebo prvky, které podle mých zkušeností a znalostí neodpovídají realitě, přičemž se cítím být v dané oblasti dostatečně na výši - tam už má smysl, abych svoje pochybnosti srozumitelně popsal a předložil k veřejné diskuzi dalším lidem, kteří jsou v obraze.