Ať jste si půjčil nebo ne, 30-70% z ceny dnešního zboží tvoří náklady na úvěry a týká se to každého, tedy i vás.
Odsávání peněz přes úroky se stále zrychluje, protože na vyplácení starých úroků a dluhů se musí brát stále nové dluhy, a z nich stále větší část je použita jen na pokrytí úroků.
Pokud peníze vznikají půjčením do existence tak, že banka řekne "půjčím ti kolik chceš, za podmínky že mi vrátíš více", tak je matematicky zákonité, že ten dluh nikdy nepůjde splatit, protože ty peníze, které chce banka "navíc", neexistují, opět si je musí někdo půjčit a jsou zatíženy úrokem. Pokud tedy vy budete mít štěstí a splatíte svůj úvěr bance, pak jen díky tomu, že někdo měl smůlu a svůj uvěr nesplatil a jeho majetek propadl.
Pokud si představíme, že na opuštěném ostrově bankéř půjčí 10 lidem 100 kč, a po každém bude chtít 120 zpět, tak jediný způsob, jak mohou všichni splatit je ten, že se někdo z nich opět zadluží, aby existovaly peníze na splacení původních úroků.
Není možné aby dlužníci vrátili 1200 kč, když existuje jen 1000 kč. Už chápete?
Co se spotřebou?
Jaký podíl peněz odsávaný bankami uvádím a jaký je podle vás ve skutečnosti?
Řeč byla o tom, že 30-70% z koncové ceny zboží tvoří náklady na úvěry, to není "odsávání" o kterém mluvíte vy.
Příslušné studie o tom, kolik procent z ceny zboží tvoří komponentní úrokové náklady (včetně dodavatelů a jejich subdodavatelů atd) jsou k dispozici.
Jinak, nějak mi není jasné, co je složitého na uvědomění, že pokud peníze vznikají půjčováním do existence, přičemž suma dluhů je vždy vyšší než suma existujících peněz, pak je rostoucí úvěrové zatížení podobného systému dopředu matematicky dané a jeho kolaps otázkou času, matematická nevyhnutnost.
Dnešní dluhy jsou nesplatitelné.
Re: Re: Systém frakční rezervy.
Hox | 11.08.2017