Předně, kdo by rád plně pochopil složitý a mnohavrstevný socioekonomický systém, ten by neměl dělat školáskou chybu - rezignovat na řád vlastního jazyka, tedy včetně jeho gramatiky. To není výtka, ale konstatování faktu, že systém lze pochopit pouze za předpokladu dodržování systémových zásad. Dále, jakkoli se zrychluje sociální čas, možnost nalézt potvrzení nebo vyvrácení interpretací systémových názorů nenásleduje bezprostředně po výroku, ale se zpožděním dní, měsíců a nekdy roků v závislosti na povaze jevu. KSB je konceptuální teorie plně vycházející ze systémové analýzy socioekonomické praxe v obdobé několika desetiletí v SSSR a v RF. Tím je dáno i to, že zkušenost z jedné oblasti, kde se socioekonomický systém vytvářel, vyvíjel a měnil se nemusí plně krýt se zkušenostmi z jiných oblastí. Proto je nezbytné ke studiu KSB a DVTR přistupovat s vědomím, že obé vznikl v jedné oblasti, byť rozsáhlé územně a vnitřně ne zcela homogenní. Pravidlo analogie nezdeformované davoelitářskou vědou říká, že srovnávat lze pouze srovnatelné svou podstatou, nikoli povrchnostmi, a proto je nezbytné se věnovat podstatě, tedy tomu, co charakterizuje nutné, nikoli pouze k danému okamžiku identifikované rysy, a to v souhrnu jako nutné a postačující vlastnosti zkoumaného jevu. Pochopení podstaty jevu umožní vnímat odděleně okolnosti a doprovázející podřadné jevy zkoumaného jevu a vysvětlovat je v souvislosti s podstatou a časovým a prostorovým kontextem. Proto lze správně odlišně hodnotit např. výroky Trumpa pro domácí scénu, pro globální scénu externě, pro Putina a RF interně, atd. Takže i ony pojmy, do jejichž okuhu má spadat problém určený ke zkoumání, jsou pouze souborem nástrojů k snadnějšímu proniknutí k podstatě a pochopení vztahu podstaty a podružností. Drtivá většina rozporů mezi lidmi plyne z nepochopení, a to z dílčích neznalostí nebo nevůle respektovat obecné zásady (první skončí místo mozaikou kaleidoskopem, druhé pak sunjektivismem bránícím vnímat objektivní prvky reality.