Není to jednoduché vysvětlit na omezeném prostoru, ale pokusím se.

Obecná éterodynamika Acjukovského vychází z představy, že éter je plyn složený z částic - "amerů" - který má všechny vlastnosti běžně známé pro plyny: tlak, hustota, teplota, viskozita, tepelná vodivost a tak dále. Amer, částice éteru, je velikostně někde v oblasti 1^-120 metru a disponuje vlastnostmi dokonalé pružnosti, když do sebe narazí dva amery, rychlost žádného z nich se nesníží.
Vše další v této teorii, včetně základních sil a jaderných interakcí, je odvozeno z této jediné vlastnosti amerů jako "míčků" a z obecně známého chování dynamiky plynů, hlavně ohledně uzavřených vírových toroidů.

Dielektrická permeabilita vákua není nic jiného, než hustota plynu éteru ve vákuu. Elektrické pole je kruhový pohyb éteru kolem vortexu elementární částice, tj. elementární částice (proton, neutron) je stabilní toroidní vortex éteru. Rovnice pro energii eletrického pole protonu (wer) je totožná s rovnicí pro energii kruhového pohybu éteru (wk)
https://s4.postimg.org/567jc84il/energie-elektrick_ho-pole.png

hustota éteru ve vákuu je tedy 8,85·10^–12 кg·м^–3.

hustota ameru (prvku éteru) má spodní hranici 2,8·10^17 кg ·м^–3. (vyplývá ze známého objemu a váhy protonu)

tlak éteru ve vákuu: 8·10^5 N·м^–2.
energie obsažená v jednotce objemu: 1,3·10^36 J·м^-3

průměrná rychlost prvního zvuku v éteru (rychlost síření tlakových vln): 5,4 ·10^23 м·s^–1
rychlost šíření tepelných vln v éteru ("rychlost světla"): 3·10^8 м·s^–1.

na více detailů tu není prostor, viz publikace http://alaa.ucoz.ru/Atsukovsky_Ether_Dynamics_2003.pdf

laicky, částice jsou toroidní vortexy v éteru, které rotací povrchových vrtev uvádějí do rotačního pohybu okolní éter, tento rotační pohyb je znám pod názvem "elektrické pole". Dále vše vyplývá z jevů jako hustota, tlak, rychlost pohybu, podtlak, je to analogické k jevům které vznikají u tornád - pokud vedle sebe umístíme dvě tornáda, rotující opačným směrem:

https://s7.postimg.org/ey3ki9x3v/rotace.png

(obrázek nalevo), rychlost proudění volné plynu mezi nimi se zvýší, tlak sníží, podtlak bude dvě tornáda přitahovat k sobě (na stejném principu funguje křídlo letadla), v opačném případě vznikne naopak nižší rychlost a vyšší tlak, odpuzování.

Co se týká gravitace, zde je to také v principu jednoduché. Pevná hmota v určité míře volný éter pohlcuje a stíní, laicky řečeno, a mezi dvě hmotnými objekty vznikne díky tomu, že dané těleso stíní část pohybu éteru, "závětří", kde bude tlak éteru o něco nižší než ve volném prostředí. Tento podtlak způsobí, že na jedné straně tělesa bude vyšší tlak éteru, na opačné bude nižší, a tento rozdíl tlaku = gravitace.

Ještě bych dodal, že teorie Acjukovského vyvozuje v jediného předpokladu amerů(prvků éteru) jako dokonale pružných "míčků", za pomocí známých zákonitostí, platných v makrosvětě (za pomocí různých druhů pohybů éteru a vírových formací, za pomocí parametrů jako tlak, teplota, hustota, rychlost), všechny známé elementární síly a pole a jejich vnitřní mechanismus:
- elektrické pole, náboj, elektromagnetismus
- magnetické pole
- gravitace
- jaderné interakce

a přirozeně řeší otázky jako dualita vlna/částice a další.