Někde níže mám příspěvek a dokonce i kryitiku, že mi chybí pokora.

Ještě jednou se opřu do pár dle méh mylných tvrzení:

Avšak získat do života to hlavní – moudrost – tu rodič nikdy nemůže předat. Tu ještě on sám nezískal. Sám se teprve pohybuje u životních zkoušek, právě se s nimi s různou mírou obtíží potýká.
Předávat moudrost – to byl vždy úkol dědků a babek. Přerušení generační spolupráce – to byl počátek rozbití rodin, sousedské soudržnosti, i následné likvidace národa.

1. Doba se natolik změnila, že zkušenosti našich babiček nám dnes k "přežití" nesjou nic platné
2. Strach o přežití na ekonomické úrovni vede k paralýze
3. Strach za daných podmínek vede k určité formě sobeckosti
4. Sobeckost vede k atomizaci společnsoti

Máme tu pak dnešní "svatou trojici" - nadlidi (ty tzv. dnešní úspěšné), póvl (ty co se neprosadili dle nadlidí) a sytém přirozeného výběru se zvláštní regulací

Ono totiž toho "póvlu" je zatím tolik, že kdyby se naštval, tak si "nadlidi" ani neuprdnou. Výsledkem je kombinace Nietzeho filozofie a Orwelovského řízení v moderní supertotalitě.

Je potřeba ji rozrišit, ale obouvat se do učitelů je ubohost nad ubohosti. Tvrzení:

A nově vyšlechtěná odrůda „taky pedagogů“ – ti jsou přece již programováni ke splnění jiného úkolu. Od nich se pomoci národ nedočká. Tuto ztracenou generaci je nutno ... ??

Žiji s tímto dle vás podřadným tvorem, ale rád bych viděl vás milí chytrolíni co byste zmohli. Dnes pedagog nezmůže nic!!! Každý kdo prošel ZDŠ tak ví jak to nejlépe dělat a pravomoci učitele jsou nula. Financování školství ubohost. Sociální prestiž pedagogů nula. Při tom jde o velmi vzdělané lidi. Ano, najdou se tam potřební idioti, ale ti tam budou vždy jako všude. Najdou se tam i velmi schopní a není to o tom jak jsou vzdělávání.

Problém autora je v tom, že zapomněl na jeden zásadní fakt. Učitelé jdou studovat jako tzv. dospělí a pokud v té době nemají základy, tak se stala chyba dříve ne během studií. Oni už jdou studovat s nějakým světonázorem a pokud ten stál za prd tak je výsledek dosti přednastaven.

cituji:
Ale bez praktického šáhnutí si – to prostě nelze (mimochodem poslední výzkumy mozku o tom mluví také a vliv práce přímo na změnu DNA se teprve bude zkoumat).

- myslíte-li epigenetiku, tak možná, ale tu ovlivněje i emoční prostředí v rodině např. když se budete chovat hezky k dětem, tak je předpoklad, že i ony se budou chovat hezky ke svým dětem a není to jen o vzorcích chování, ale i o epigentice. DNA jako taková ten kód se nemění, ale to co si z něj bereme a jak nás ovlivňuje to ano - tzv. genotyp vs fenotyp

cituji:
Úkol rodičů (kromě mnoha jiných) je naučit děti základním životním pravidlům a správným návykům. A také tomu, že je v životě nutno také pracovat a také se stále učit. Zde jsou již první problémy – jednak to stálé učení a sebevzdělávání se – to jim nikdo nevštípil, o zákonu času se zatím nikde nemluví.....

a dále

.... Dědové a babičky (rodiče jsou přetíženi, je nutné jim pomoci) tedy musí opět nastoupit do své prastaré role. Všude kde to lze by měli převzít dohled nad potomky. ..... Lidmi společenskými, spolupracujícími, myslícími, tvořivými, kladoucími si otázky a hledajícími odpověď.

- Hezké úvahy, ale zajímalo by mně jak to chce autor zařídit, když:
1. Prarodiče jak jsem se zmínil dnes nemají ponětí o tom jak to dnes funguje
2. Idealistické a růžové pojetí výchovy povede jen k tomu, že z vnoučat bude kořist pro dnešní predátory
3. Odpojí tak rodiče od dětí a to je chyba!!!!

Rodiče mají vychovávat a prarodiče pokud mohou tak by měli pomoci. Rodina by měla dávat základní morální kurz potomků do života, ale dnes to nejde bez jisté "schizofrenie", kdy nekdy je potřeba být milý a hodný, ale jindy tvrdý a nesmlouvavý. Třeba jak se říká jak se do lesa volá tak se zlesa ozývá.
Odebrat mobily nic nevyřeší. To jen vytvoříte předpoklad pro odmítnutí dětí většinovým kolektivem a pokud se má vytvářet informační pole či cokoliv co může ovlivnit dnešní kurz tak je to potřeba porvádět zevnitř a pomalu, ale usilovně. Děti nemohou být vyřazeny z kolektivu. Mobil, tablet, internet to vše je jen věc a to je-li dobrá či nikoliv určuje její použití a míra času věnovanému této věci. Míra určuje jde-li o závislost nebo nikoliv. Rodiče by měli být s dětmi, ale musí taky zajistit přežití rodiny v současné ekonomiké situaci. Není to snadné.

Vše musí být jistá forma symbiózy jak autor naznačuje, ale nelze se vyhýbat době. Je taková jaká je a je potřeba se ji přizpůsobit a přetvořit ji. K tomu není vhodné ji odmítat, ale poučit se z ní a vzít to dobré z minula a současnosti a skolubit to do nové kvality bytí.

Jenoduchá řešení neexistují a kritika školy je nesmysl. Škola vzdělává rodina vychovává a pokud škola vzdělává špatně tak je potřeba to doma korigovat. Nemá smysl učitelům nadávat nebo jako soudci jim jen nakládat další nesmyslný náklad. Oni za to mnohdy nemohou jsou spoutaní řetězy stejně jako jiní.


Škola je jen produkt dané doby a společnosti. Společnsot tvoříme my všichni a pokud chceme změnu musíme začít hlavně u sebe. Tím ovlivníme okolí a pak to můž pokračovat a růst.. výsledkem bude i ta jiná škola až k tomu doba dospěje.