Inu, hlavně se mi nelíbila ta Lexova nálepka o bezpředmětnosti. To je na můj vkus příliš velké zjednodušování, potažmo neakceptovatelný deficit Rozlišování. Takovému pojetí prostě chybí Míra. Nejsem pak ten, který by to téma otevíral či na něm bazíroval. Ale když už se tady objevilo, chtěl jsem poukázat na nikoliv bagatelní (minimálně v každodenním životě) souvislost mezi jeho natio, algorytmikou soudobé interpretace křesťanské ideologie a hloubkou historické falše. V této souvislosti pak nelze přehlédnout postoje k této otázce i dalších ideologií, zejména nacismu (proto ta zmínka o odvaze).
V ostatním souhlas, vše je o míře, jak kvalita porozumění Ježíše, nás tady dnes, kohokoliv jiného. Určitě nepovažuji Ježíše za "dokonalého", pouze jsem přesvědčen, že v otázce Člověčenství se dostal dál než soudobá společnost. Stejně tak nežiji v přesvědčení, že je možná úplná rekonstrukce proběhlých procesů. Ale co je na místě, je snažit se v prošlém zorientovat natolik, abychom mohli uvidět "osudovou cykličnost dějů/matrice", coby nástroje morálního/evolučního posunu každého jednotlivce. To, že se nám jako bumerang vrací vše nezpracované/chybné je pro mě aplikací matričního řízení, někdo by jednoduše řekl - nu což, karmán, ale to IMHO nestačí (hrábě jsou skutečně stále připraveny coby odměna za naše nesprávnosti). Protože pokud tady chceme jít do hloubky (právě proto, abychom správně pořešili zítřek - tedy zvládli/uřídili další "osudové" kolečko směrem k expanzi Člověčenství a ne naopak), je prošlému nezbytné správně porozumět a to jak v každém, individuálním případě tak v logice sociálních dějů naší civilizace. Cesta k Člověčenství každého z nás, stejně jako cesta společnosti ke Království božímu na Zemi, vede IMHO skrze naši individuální a společnou minulost a schopnost se z ní poučit, včetně vůle dle poučeného i jednat.

A snad ještě k těm gnozeologickým metodám, ano, intuici a svědomí lze brát jako projev funkční metodologie. Jenže přece jen je literatura plná verifikovaných informací ohledně ještě jiného způsobu, jak se k datům dostat. A to jsem měl na mysli, když jsem od sebe oddělil ony intelektuálně-analytické (s nebo bez podpory morálně podmíněné dostupnosti intuice a svědomí, jak kdo) a psychologicko-komunikační (na různé úrovně vybuzeného vědomí) formy práce s Informacemi.
P.
ps. Dlouhodobě jsem pozitivista, ale život mě poučil, že ani to se nemá přehánět (a zase ta Míra) a trvalá snaha o růst porozumění proběhlého je nezbytnou součástí růstu celkového a nesmí se zanedbávat:)
K další/jiné diskusi tak dávám, osobně zatím plnohodnotně (subjektivně myšleno) nezpracovanou myšlenku ohledně toho, že na tento svět přicházíme coby nepopsaná tabule. Právě naopak, zjistit, čím je naše tabule popsaná při narození je součástí a nebojím se říct, přímo podmínkou, toho, jak se nám v tomto životě bude dařit vytěžit z něj ten potenciál, který je mu předurčen (jsme si naplánovali).