Ráno po probuzení mi často chodí zajímavé vhledy. Dnes mi přišlo, že židé, tím jak je jim zabráněno pracovat jsou v povědomí neustále na poušti a proto se hrnou do každé revoluce, aby se z té pouště dostali ven s nadějí, že se zbaví pekla způsobeného rozporem mezi vědomím a nevědomím. Každá bytost touží po svobodě, ale židé to mají nejsložitější. V knize je úplně na konci naznačen klíč, jak se z toho mohou dostat. Pokud se okolnosti sejdou můžeme to později probrat, nebudu nic prozrazovat před přečtením. Zde na levanetu je podrobně analyzován Puškinův "Měděný jezdec" (Měděný jezdec to Vám není měděný had).