První mise raketoplánu Columbia proběhla v roce 1981 (STS-1), jediný let raketoplánu Buran proběhl v roce 1988.

Že by měl raketoplán nakládat nepřátelské družice slyším poprvé.
To by nebylo tak jednoduché, raketoplán by musel domanévrovat na oběžnou dráhu družice, sesynchronizovat s ní let co do směru a rychlosti, přiblížit se na dosah manipulačního ramena a potom by mohl zkusit družici zachytit.
Družice by se musela vejít do nákladového prostoru jak rozměrově, tak hmotnostně, musela by se dát někde zachytit a držet a nesměla by se zachycení aktivně bránit, ať už autonomně nebo na pokyn ze Země.

Vzhledem k tomu, že družice se vozí nahoru často ve složeném stavu a teprve na oběžné dráze se rozkládají a vysouvají různé antény, přístroje a panely fotočlánků, tak to nevidím moc reálně.
Nákladový prostor musí být dokonale uzavřen, nesmí tam být žádná netěsnost a přiskřípnutá anténka by mohla způsobit havárii celého raketoplánu.