Ta řeč těla je jasná. Tohle není vystupování lidí, kteří udělali ,,malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo".
To je chování podezřelých při výslechu.

Mluvčí je nejistý, leze to z něj pomalu, jako by nad každým slovem přemýšlel. Sem tam se přinutí k něčemu jako úsměv.
Astronauti se skoro vůbec nedívají na posluchače. Dívají se jeden po druhém, do stolu apod. Jak se říká, jsou zaražení jak vidle v hnoji.

Mluvím-li pravdu a nepotřebuju nic zatajovat, vypadá ten projev úplně jinak.
Toto je řeč člověka, který si dává pozor na každé slovo, aby se neukecl a který z toho nemá žádnou radost.

Já si taky dávám na úřadech bacha na to co řeknu, aby to obratem nebylo otočeno proti mě, ale i tak dokážu zahrát víc nadšení pro věc a potěšení, že můžu mluvit s tak zajímavým člověkem.