Ne dosti na tom. Posouvání věřících pokračuje i nyní ve smyslu posilování "ovčácké" funkce křesťanství, tak aby byli vedeni k pozicím ovcí, trpnosti na místo aktivního přístupu a vědomí odpovědnosti za své rozhodováni. K tomu, aby jim Písmo říkalo, že se s ničím nedá nic dělat, protože vše je předurčeno, namísto varování, že každý nese odpovědnost za své skutky a má se tudíž rozhodovat, jak bude jednat. Nejde přitom o úpravy textů v rámci modernizace jazyka, ale o vyložené překrucování významu textů. Jako příklad uvedu jedno místo z Janova zjevení, kde k tomu dochází a kde je jsou mýceny v Novém zákoně poslední odkazy na řekněme karmické zákony; jde o Zjevení 13, 10:
1. Bible 21. století, též např. Nový zákon vydaný společností Gedeonů:
Kdo má jít do zajetí,
do zajetí půjde.
Kdo má být zabit mečem,
ten mečem padne.
Zde je zapotřebí vytrvalosti a věrnosti svatých.

A tohle ještě říkala Kralická bible, posuď každý sám významový rozdíl... :
Jestliže kdo do vězení povede, do vězení půjde; zabije-li kdo mečem, musí mečem zabit býti. Zdeť jest trpělivost a víra svatých.