Před 30-ti léty jsem se učil spojovým mechanikem. Vyučoval nás profesor s psychologickým vzděláním.. Byli jsme namíchaní 50% holky a 50% kluci..

Celou třídu si "soudruh profesor" rozdělil do tří skupin.

1) Holky, vy se vyučíte, chvíli budete pracovat na pásu, pak přijdete do jiného stavu a po mateřské skončíte za kasou v sámošce.. Když se naučíte a, b, c, d, a e, tak dostanete trojku a postoupíte do dalšího ročníku. Lakujte si nehty, čtěte si, hrajte piškvorky. Nerušte mne při výuce hihňáním..

2) Kluci, vy se vyučíte a většinu života se budete řemeslem živit. Pokud chcete trojku a postoupit do dalšího ročníku, tak musíte umět ještě f, g, h,i a j..

3) Kdo chce lepší známku, tak zvedne ruku a popovídáme si o tom u tabule..

Výsledkem bylo, že jsme látku celého ročníku probrali za cca 30% času, všichni, kdo o to stáli tomu rozuměli a uměli.
Já osobně jsem z toho, co jsem se naučil ve třetím ročníku 3-letého oboru "žil" až k maturitě na večerní škole.

Zbytek času, který nám ve třetím ročníku zbyl do konce školního roku, jsme si povídali o psychologii, a vůbec o čemkoliv jiném než spojovací technice. Tu jsme totiž uměli.

"Soudruh profesor" to po "sametové revoluci" dotáhnul na ministra v jedné z úřednických vlád..